Zřízení školy - práva a povinnosti zřizovatelů škol

3.5.4

Zřízení školy – práva a povinnosti zřizovatelů škol

Mgr. Lenka Polášková

Konkrétní povinnosti a oblasti odpovědnosti ve školství vymezuje jednotlivým veřejným zřizovatelům (tedy státu, krajům a obcím) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v případě obcí a krajů pak v § 177 až 182. V § 177 odst. 2 jsou stanovena základní zákonná kritéria, ke kterým jsou obce a kraje při zajišťování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona, zejména při zřizování a rušení škol a školských zařízení, povinny přihlížet. Rozsah povinností a oprávnění obcí a krajů v oblasti zajišťování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona je shodný pro všechny obce a kraje bez rozdílu (tedy bez ohledu na počet jejich obyvatel nebo to, zda se jedná o obec s postavením města, městyse či statutárního města). Obec i kraj v samostatné působnosti naplňují své zřizovatelské povinnosti v oblasti školství především samostatně, tedy tím, že zřídí příslušnou školu či školské zařízení a v příslušném rozsahu zajišťují její činnost.

Školský rejstřík je ustanovením § 141 školského zákona charakterizován jako veřejný seznam. Vymezuje právní účinky zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení. Naproti tomu MŠMT vede rejstřík školských právnických osob. V rejstříku školských právnických osob jsou vedeny pouze údaje, které se týkají školské právnické osoby jako právnické osoby, tedy nikoliv údaje týkající se škol a školských zařízení.

POZOR!

Podle § 149 odst. 3 školského zákona ale platí, že navrhuje-li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.

Školský zákon nestanovuje konkrétně, kolik škol či školských zařízení konkrétního druhu, s jakou "kapacitou" nebo s jakým územním rozložením v rámci obce či kraje musí obec či kraj zřizovat, obce a kraje jsou však při plnění svých zřizovatelských povinností povinny respektovat uvedená zákonná kritéria.

Jedná se o:

a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území;

b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

Školský zákon v § 178 stanoví každé obci (bez ohledu na její velikost či počet obyvatel) povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dvou skupin dětí, a to:

a) dětí s místem trvalého pobytu (v případě cizince místa pobytu) v příslušném školském obvodu a

b) dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, se sídlem v příslušném školském obvodu, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních; v praxi se jedná především o děti umístěné v dětských domovech, popřípadě také děti umístěné v dětských domovech se školou.

Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením základní školy, a to takové základní školy, ve které budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní docházky. Další možností, jak obec splní svou povinnost, je zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Každé základní škole zřizované obcí nebo svazkem obcí musí být přiřazeno určité území (školský obvod), pro něž se tato základní škola stane školou spádovou. Zákon tedy umožňuje, aby obec zajistila podmínky pro plnění povinné školní docházky také formou:

a) uzavření dohody o společném školském obvodu základní školy zřizované jinou obcí nebo

b) členství obce ve svazku obcí, který zřizuje základní školu, a plnění z toho vyplývajících povinností.

Výjimkou jsou pouze základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, pro něž se školské obvody nestanoví.

Školský zákon stanoví v zásadě tři způsoby, kterými se vymezují školské obvody spádové školy.

1. Školským obvodem pro jedinou základní školu zřízenou obcí je přímo ze školského zákona celé území dané obce. Tento způsob se tedy použije v případě, kdy daná obec zřizuje na svém území pouze jednu základní školu, a to bez ohledu na to, zda je na území obce zřízena i základní škola jiného zřizovatele. V tomto případě tedy nemusí obec žádným způsobem školský obvod dané základní školy vymezovat.
2. V případě, že je v obci více základních škol zřizovaných obcí, ukládá se obci povinnost stanovit jejich školské obvody obecně závaznou vyhláškou, a to tak, že školské obvody stanovené v obecně závazné vyhlášce musejí v souhrnu pokrýt celé území obce. V tomto případě je tedy obec vždy povinna vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které vymezí školské obvody jednotlivých jí zřizovaných základních škol.
3. Poslední situace nastává, pokud se školský obvod vymezuje na území více obcí, a to ze dvou důvodů, buď z důvodu:
   1. uzavření dohody o vytvoření společného školského obvodu, nebo
   2. v případě základní školy zřizované svazkem obcí.

V případě vytvoření společného školského obvodu na základě dohody obcí vznikne i dětem s místem trvalého pobytu na území "nezřizovatelské" obce právo na přednostní přijetí k plnění povinné školní docházky v této základní škole, a to až do výše její "kapacity" uvedené v rejstříku škol a školských zařízení. Tyto děti tak mají z právního i faktického hlediska stejné postavení jako děti s místem trvalého pobytu v obci, která je zřizovatelem této základní školy. Školský zákon umožňuje pravidlo, které se použije podpůrně, a zároveň umožňuje dohodnout odlišná pravidla pro vzájemnou úhradu výdajů, a to nejenom školských zařízení sloužících základní škole, ale také výdajů samotné základní školy. Pokud jde o charakter plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona nebo dohodnutého v uzavřené smlouvě, lze říci, že se jedná o finanční závazky založené veřejnoprávní smlouvou. Smyslem zřízení základní školy ze strany dobrovolného svazku obcí (jako právnické osoby odlišné od obcí, které jsou jeho členy) je také především zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na území několika nebo všech členských obcí svazku obcí.

Školský zákon dává obci a kraji na výběr mezi dvěma právními formami, ve kterých může své školy a školská zařízení zřizovat.

Jedná se o:

1. školskou právnickou osobu…