Zátěžové situace v profesi pedagoga

201

Zátěžové situace v profesi pedagoga

Bc. Lenka Polášková

 NahoruZátěžové situace v profesi pedagoga

Profese pedagoga předškolního zařízení patří mezi vysoce zátěžové. Mezi problematické faktory patří specifická zátěž ženského kolektivu, různorodost kolektivu dětí, výchovné problémy dětí, náročné požadavky na kvalifikaci, obecné vědomosti, dovednosti i schopnosti učitele. A dále schopnost pružně řešit konfliktní momenty vyplývající z výchovně – vzdělávací činnosti, komunikace s rodiči, kolegy, nadřízenými či podřízenými. Schopnostem, roli, dobrého řečníka nelze naučit, záleží na individuálních, osobnostních předpokladech jedince. Možná bychom nalezli také závislost předpokladu pro dobré komunikační schopnosti v genetickém základu a charakterových vlastnostech. Mnohým konfliktním situacím však pedagog může předcházet díky znalostem v oblasti komunikace a asertivity.

Celá lekce je rozdělena do těchto částí:

1. Klima v práci a pojetí profese učitelky

• Klima třídy a jeho vliv na vznik zátěžových situací

• Klima třídy a motivace dětí

• Klima pedagogického týmu

2. Syndrom vyhoření v pedagogické praxi

• Jak chápeme pojem „syndrom vyhoření”

• Příčiny syndromu vyhoření

• Prevence syndromu vyhoření v praxi MŠ

 NahoruKonfliktní momenty v práci i pojetí profese učitelky MŠ

a) Klima třídy a jeho vliv na vznik zátěžových situací

Zásadní roli v pedagogické profesi vytváří klima třídy. V rámci něj se setkáváme také s vlivem prostředí na motivaci dětí a jejich další postoje k výchovně vzdělávacím aktivitám i učiteli. Zejména proto jsou jeho dovednosti, které v přímé pedagogické praxi uplatňuje, klíčové. Pozitivní klima třídy je do značné míry závislé na tom, jaký vztah pedagog s dětmi naváže. Selhání dítěte v jakékoli činnosti směřuje k narušení jeho sebeúcty. Takové děti při opakovaném neúspěchu směřují k negativismu, agresi a stáhnou se do ústraní nebo mají naopak tendence narušovat aktivně jakoukoli činnost kolektivu. Prostředí – klima třídy v mateřské škole by mělo být především vřelé, empatické a laskavé.

Dobrý kontakt s dítětem navazujeme v případě, kdy mu dáváme najevo svůj zájem, pochopení a sdílíme jeho obavy.

J. Pye dokonce ve svém rozboru týkajícího se učení (Invisible Children, Oxford University Press, Oxford 1988) použil terminologii „solicitous tendernes” (starostlivá jemnost);

Důležitým faktorem pozitivního klimatu třídy jsou pak jasně nastavená pravidla pro děti i pedagogy. Děti by se do nastavení pravidel v úvodu školního roku měly zapojovat aktivně prostřednictvím kooperativních úkolů a her.

Třídní učitelé by měli sestavit maximálně 6 klíčových pravidel, která napomůžou k lepší organizaci ve třídě a vytvoření bezpečného a jistého prostředí.

b) Klima třídy a motivace dětí

V případě převažujících odpovědí ANO máte ve třídě nastaveno pozitivní klima, které předchází zátěžovým situacím vycházejícím z důsledků nepříznivého klimatu třídy, které by bylo nutno řešit.

Příklady:

• odmítání činností dětmi;

• nerespektování pokynů pedagoga;

• nerespektování pravidel třídy;

• projevy psychosomatických potíží u dětí (zvracení; nechutenství; bolesti břicha)

• agrese; agresivita dětí;