Input:

Reflexe vlastní práce - sebehodnocení

1.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1101
Reflexe vlastní práce – sebehodnocení

Bc. Lenka Polášková

Reflexe vlastní práce – sebehodnocení

Dovednost, jejímž prostřednictvím je jedinec schopen analýzy své práce a kritického hodnocení, nazýváme reflexí. Může mít mnoho podob. Hodnocení a reflexe vlastní práce by měla být přirozenou součástí učitelské profese. Stejně jako time management, tedy umění hospodaření s časem, který je v takto zátěžové profesi nezbytností.

 

Celá lekce je rozdělena do těchto částí:

I. Reflektování vlastní práce v praxi mateřské školy

  • Sebereflexe v otázce výchovně vzdělávacího procesu

  • Učitelské portfolio jako prostředek sebereflexe

 

II. Otázka hospodaření s časem – time management

  • Time management jako prostředek řízení času

  • Plánování a stanovení priorit

Reflektování vlastní práce v praxi mateřské školy

a) Sebereflexe v otázce výchovně vzdělávacího procesu

Poměrně mnoho odborníků zpracovalo texty, které by měly učitelům napomoci při sebereflexi a dalších aspektech, vycházejících z výkonu profese pedagoga. Většinou tyto texty obsahují návody pro určité, konkrétní kroky k tomu, aby jejich výsledky vedly k ukazatelům a užitečným poznatkům pro analýzu výchovně vzdělávacích přístupů a strategií.

Sebereflexe je především vnitřním dialogem jedince. Jedinec se zamýšlí nad otázkami týkajícími se jeho kroků, strategií, úspěchů a i neúspěchů.

 

Typologie otázek dle Švece (1998):

1. Popisné

  • Jakou konkrétní činnost jsem s dětmi dělala?

  • Jak děti reagovaly?

  • Jak se zapojovaly?

2. Kauzální

  • Proč jsem volila danou činnost?

  • Co ovlivnilo mé rozhodování?

  • Proč jsem volila daný postup?

3. Rozhodovací

  • Mohu volit jiné metody a formy práce?

  • Jaké cesty mohu volit, abych lépe porozuměla dětem?

  • Co usnadní spolupráci mezi dětmi?

 

Otázky k zamyšlení, v rámci sebereflexe:

  • Plánuji adekvátně výchovně vzdělávací činnost?

  • Stanovuji si vždy jasné, konkrétní a reálné cíle?

  • Připravuji si včas pomůcky?

  • Jsou mé pokyny a instrukce dětem zcela jasné, zřetelné a pochopitelné?

  • Kladu na všechny děti stejné nároky?

  • Využívám průběžně individuální, skupinovou i frontální činnost?

  • Využívám různorodých metod a forem „práce”?

  • Jsou činnosti a aktivity vhodné pro všechny děti?

  • Udržuji ve třídě příjemné klima?

  • Cítí se zde děti bezpečně?

  • Mají ke mně důvěru?

  • Udržuji ve třídě kázeň?

  • Respektují mne děti?

  • Sleduji pokroky dětí?

  • Poskytuji dostatečně pomoc těm, které to potřebují?

  • Hodnotím práce dětí adekvátně?

  • Mají děti možnost rozvíjet se v oblasti sebehodnocení?

  • Mám reálné cíle toho, čeho chci s dětmi dosáhnout za stanovené odbobí?

  • Mám dostatečné a relevantní znalosti z oblasti pedagogiky a psychologie?

 

Dytrtová a Krhutová (2009), definovaly základní fáze procesu sebereflexe:

Fáze: 1
Start procesu sebereflexe
Je založen především na snaze hodnotit své kroky vyplývající z výchovně vzdělávacího procesu.
Fáze: 2
Shromáždění detailů pro sebereflexi
Učitel posuzuje konkrétní činnosti, aktivity a jejich efektivitu.
Fáze: 3
Analýza shromážděných informací
Učitel se již konkrétně (vnitřně sám sebe dotazuje) zaměřuje, proč byly děti aktivní, pasivní…
Fáze: 4
Vytvářená konkrétních plánů pro další výchovně vzdělávací činnost na základě zjištěných informací
Fáze plánování a projektování dalších postupů a strategií.

Je nutné, aby každý pedagog vnímal sebereflexi jako proces, který se de facto cyklicky opakuje, a nespoléhal se pouze na jednorázové sebehodnocení. Schopnost sebereflexe patří mezi profesní kompetence pedagoga a je nutno na ni takto pohlížet.

 

Metody sebereflexe

Příklady:

  • analýza SWOT;

  • pokládání sebereflektivních otázek;

  • využití sebehodnoticího formuláře (viz předchozí lekce);

  • vedení pedagogického deníku;

  • vedení učitelského portfolia;

  • hodnotící pohovory s vedoucím pracovníkem;

  • rozhovor s kolegou;

  • hodnocení rodiči.

 

b) Učitelské portfolio jako prostředek sebereflexe

Poměrně málo využívaným prostředkem sebereflexe v pedagogické praxi je učitelské portfolio. Právě tento dokument však může být užitečným pomocníkem.

 

Příklad struktury učitelského portfolia:

Jméno učitele:

Počet let pedagogické praxe:
Kvalifikace:

Portfolio založeno dne:

1. Pedagogická kvalifikace

Nejvyšší dosažené vzdělání:

Kde:                                                                 
Portfolio obsahuje tyto dokumenty týkající se kvalifikace:

1)                                                                
2)
3)
4)


2. Oblast dalšího vzdělávání pedagogického pracovníka

Portfolio obsahuje tyto dokumenty dokladující absolvování vzdělávacích aktivit v systému DVPP: 1)                                                                 
2)
3)
4)


3. Pedagogická literatura

Přehled přečtené odborné literatury: Název knihy:                                                             
Autor:
Nakladatelství:
Rok:

Název knihy:
Autor:
Nakladatelství:
Rok:



Název knihy:
Autor:
Nakladatelství:
Rok:

4. Přehled pedagogické praxe

Přehled dosavadní pedagogické praxe: Název organizace:                                                        
Pracovní pozice:
Od:
Do:
Forma ukončení:

Název organizace:
Pracovní pozice:
Od:
Do:
Forma ukončení:

Název organizace:
Pracovní pozice:
Od:
Do:
Forma ukončení:

5. Publikační a vědecká činnost

Přehled publikační a vědecké činnosti: Název:                                                                          
Datum:
Specifikace:

Název:
Datum:
Specifikace:

Název:
Datum:
Specifikace:


6. Mimoškolní aktivity

Přehled zajímavých mimoškolních aktivit: Název:                                                                         
Datum:
Specifikace:

Název:
Datum:
Specifikace:

Název:
Datum:
Specifikace:

7. Sebehodnotící formuláře

Přehled sebehodnotících formulářů: Název organizace:                                                      
Datum a rok:

Název organizace:
Datum a rok:

Název organizace:
Datum a rok:

8. Jiné

Další zajímavé informace, zkušenosti…                                                                                    

Formulář si můžete stáhnout ZDE.

Učitelské portfolio je především obrazem pečlivosti a snahy konkrétního učitele. Zpravidla je portfolio záležitostí zrcadlící celou pedagogickou praxi.

 

Klíčové otázky sebereflexe učitele, Kyriacou (1996):

Uvažuji pravidelně o své práci?

Snažím se rozvíjet?

Využívám přiměřeně výsledků sebehodnoticích činností v další práci?

Snažím se rozvíjet ve svém oboru?

Využívám různých možností pro svůj rozvoj (účast na vzdělávacích aktivitách; rozhovor s kolegy;…)?

Jak dokážu pomáhat kolegům v rámci sebehodnotících aktivit?

Zaměřuji se pravidelně na organizaci svého času?

Využívám dostatečně strategií a technik, abych předcházel(a) stresu a syndromu vyhoření?

Pomáhám a podílím se ve škole na vytváření příjemného prostředí?

Otázka hospodaření s časem – time management

a) Time management jako prostředek řízení času

Aby učitel mohl efektivně pracovat a vyhýbat se situacím, které znamenají zvýšené riziko syndromu vyhoření, je nezbytně nutné, aby získal dovednosti, jak hospodařit s časem. V současné době se můžeme také ve školství setkat s pojmem „time management”, tedy s efektivním řízením svého času.

Dovednosti