dnes je 15.7.2024

Input:

Zaplacení odstupného

1.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.13
Zaplacení odstupného

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Zaměstnanec:

..................................................

bytem: .....................................

V ................... dne ...................

Věc: Zaplacení odstupného

Vážený pane,

na základě pracovní smlouvy, kterou jste uzavřel dne ............. s naší školou (přesné označení) jako zaměstnavatelem, jste pracoval v naší škole jako ..................

Váš pracovní poměr skončí dohodou podle ustanovení § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“) ke dni ................., a to z důvodů organizačních změn.

Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr k naší škole trval po dobu kratší než jeden rok, vznikl Vám v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši Vašeho průměrného výdělku, tedy ..............,- Kč.

Dovoluji si Vás tímto informovat, že odstupné Vám bude vyplaceno ve výplatním termínu dne ...................

S pozdravem,

......................................................

zaměstnavatel

KomentářKomentář:

Zaměstnanec při skončení pracovního poměru má v zákonem upravených případech právo na vyplacení odstupného.

V ustanovení § 67 ZP jsou stanoveny formy a důvody ukončení pracovního poměru, při jejichž použití zaměstnanci odstupné náleží.

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli zaplatit zaměstnanci odstupné ve výši, která je odstupňována podle doby trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, a to v případech, kdy zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

V těchto případech zaměstnanci náleží minimálně odstupné ve výši:

- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

- součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 zákoníku práce.

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

V případě že je pracovní poměr rozvázán výpovědí či dohodou z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d), pak zaměstnanci náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, ledaže by se zaměstnavatel zcela zprostil své odpovědnosti v případě, kdy byl se zaměstnancem pracovní poměr rozvázán výpovědí z důvodu, že nemůže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání.

Podle ustanovení § 4b zákoníku práce je možné odstupné poskytovat ve vyšším rozsahu (zákoník práce stanovení výši odstupného jako minimální) nebo i v dalších případech (tedy z jiných důvodů než v případech rozvázání pracovního poměru dohodou nebo výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce) než stanoví zákoník práce. Odstupné upravené v ustanovení § 67 zákoníku práce je tedy stanoveno pouze jako minimální. Zvýšení odstupného může zaměstnavatel vázat i na určité podmínky, které musí zaměstnanec splnit, aby mu na zvýšení odstupného vznikl nárok – na dobu

Nahrávám...
Nahrávám...