dnes je 19.7.2024

Input:

Trendy v adaptačních programech

9.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.5.1 Trendy v adaptačních programech

Mgr. Lenka Polášková

Adaptace v prostředí mateřské školy je zásadní změnou v životě dítěte. Každé dítě vnímá odloučení od rodičů jiným způsobem. Faktorů, které ovlivňují adaptaci, je celá řada. Uveďme jako příklad temperament a osobnost dítěte, výchovu, celkovou úroveň socializace, vztah k vrstevníkům či postoj i celkové nastavení rodičů. Klíčoví jsou také pedagogové a klima tříd a mateřské školy jako celku. Jaké jsou trendy v adaptačních programech mateřských škol a jaká rizika přináší právní aspekty?

O nutnosti individuálního přístupu mateřských škol k adaptaci dětí se zmiňuje i rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. V odborné literatuře můžeme nalézt řadu doporučení a tipů na to, co zabere. Každý zkušený učitel však ví, že zaručený recept na hladkou adaptaci neexistuje. Řada škol se proto na základě svých zkušeností snaží podat rodičům a dětem pomocnou ruku a nabízí různé varianty adaptačních programů.

Adaptační plán při nástupu dítěte do MŠ

Při nástupu do MŠ je pro každého rodiče zásadní přístup k informacím. Školy nabízejí rodičům informační a konzultační servis v oblasti adaptačního režimu při nástupu dítěte do mateřské školy. Volí cestu „adaptačních plánů”, v rámci, kterých definují a popisují kroky směřující k pozvolné adaptaci dítěte. Z hlediska obsahu by v každém adaptačním plánu měly být zpracovány následující body:

Obsah adaptačního programu

Popis, charakteristika adaptačního programu

  • cíle adaptačního programu;

  • základní informace o faktorech, které adaptaci ovlivňují, a o tom, jak se na adaptaci mohou podílet rodiče;

  • základní informace o rizikových situacích, které mohou nastat.

Adaptace a mateřská škola

  • přehled, kde rodiče mohou nalézt užitečné informace (webové stránky, literatura…);

  • informace o tom, jakým způsobem probíhá v prvních dnech organizace dne v rámci jednotlivých tříd;

  • informace o možnostech konzultace a o tom, na koho konkrétně je možno se obracet.

Minimalizace adaptačních problémů

  • doporučení, jakým způsobem je vhodné ze strany rodičů přistupovat;

  • doporučení, jak dítě na adaptaci připravit;

  • informace, jakým způsobem přistupují k adaptaci pedagogové;

  • informace o projevech chování, kterých by si rodiče měli všímat a případně je konzultovat s pedagogy či pediatrem – jedná se zejména o oblast neurotických projevů chování.

Dítě a adaptace

  • základní přehled toho, co by dítě mělo umět při nástupu do mateřské školy;

  • rodiče i děti se mohou seznámit s pedagogy, kteří se s dětmi posléze budou setkávat ve třídách;

  • děti se postupně mohou seznámit s prostředím školy;

  • pedagogové, kteří klub vedou, mohou děti pozvolna vést k organizaci dne;

  • pedagogové mohou poskytnout rodičům, kteří cítí nejistotu a mohou mít zcela přirozeně z adaptace svého dítěte strach, informace, klid, jistotu a partnerství při řešení problémů;

  • děti si mají čas zvykat na kolektiv, jiné děti a různé typy aktivit (hudební, pohybové, výtvarné atd.); • výměna zkušeností z výchovy mezi rodiči;

  • zapojení do aktivit školy (někteří rodiče se s dětmi rádi zapojují do aktivit, které škola organizuje, např. karneval, divadla v MŠ aj.).

Co od MŠ očekávají rodiče dětí – pro některé problém zvaný smíšená třída

Rodiče dětí obecně si velice dobře uvědomují, že se ve smíšených třídách stále více objevují děti mladší tří let, a především ti, kterých se to dotýká, tedy rodiče dětí ve věku od pěti let výše, argumentují, že značným problémem praxe smíšených tříd je příchod dětí mladších tří let v průběhu školního roku. Dle výzkumu bere adaptace pedagogům neúměrně hodně času a bohužel právě často na úkor těch nejstarších, kteří jsou samostatnější a v prostředí mateřské školy se lépe orientují. Zejména realizace povinného předškolního vzdělávání bude i v budoucnu nutně znamenat výzvy spojené s organizací řady mateřských škol. Samozřejmě orientace k individualizaci umožňuje různá věková specifika skloubit, avšak každá třída i každý pedagog mají své limity. Každou adaptaci (a nejen tu) a zařazení zvláště dětí mladších tří let je potřeba pečlivě zvážit jak ze strany škol, tak ze strany rodičů těchto dětí. Umisťování dětí mladších tří let do MŠ je dle mého názoru stále poměrně kontroverzní a diskutabilní záležitostí mezi pedagogy, psychology, dětskými lékaři i rodiči.

Adaptační program před nástupem do MŠ

Některé mateřské školy umožňují zahájit adaptační program dítěte ještě před samotným nástupem. Nabídka a přístupy se liší a jsou samozřejmě limitovány prostory, pedagogickým zajištěním a časem.

Možnosti adaptačních programů před nástupem dítěte do mateřské školy:

Dny otevřených dveří: Mateřské školy pořádají před zápisem dny otevřených dveří, v rámci kterých si rodiče mohou prohlédnout prostory, seznámit se s režimem dne, pedagogy i nabídkou vzdělávacích aktivit.

Individuální návštěvy: Na základě individuální domluvy umožňují školy návštěvu rodiče s dítětem kdykoli v průběhu školního roku.

Návštěvy v době letních prázdnin: Některé školy umožňují návštěvu školy rodiče s dítětem v době tzv. přípravného týdne.

Kluby tatínků a maminek: Setkat se můžeme také s kluby tatínků a maminek, které bývají organizovány v prostorách školy v různém časovém rozsahu (jednou týdně 60 minut, jednou za 14 dní 60 minut, jednou měsíčně 60 minut apod.). Kluby jsou určeny rodičům s dětmi rok před nástupem do mateřské školy. Základním východiskem organizace těchto klubů je přesvědčení, že taková adaptace dítěte, která by byla vlídná, příznivá, pozvolná a kladla důraz na jeho individuální potřeby, bez spolupráce s rodiči a beze snahy o změnu nelze dosáhnout, anebo jen s maximálním úsilím – ani zde však v některých případech není možno dosáhnout pozitivních a očekávaných výsledků bez spolupráce rodičů. Pokud se pedagogický tým rozhodne klub nějakou formou organizovat, a rozšířit tak svou nabídku, vždy je potřeba mít před zahájením vytvořený roční plán klubu, měsíční plán klubu a pravidla klubu. Je potřeba vzít na zřetel, že klíč k adaptaci dětí není univerzální. Adaptace bývá ovlivněna mnoha faktory, v našem případě je to zejména pravidelný kontakt s rodiči, jejich znalost prostředí, důkladné seznámení s pedagogy, komunikace, spolupráce, otevřený přístup, nabídka takových aktivit souvisejících s adaptací, které jsou reálné pro pedagogy, relevantní z hlediska materiálních, prostorových a časových hledisek, a samozřejmě tím nejdůležitějším je celkově pozitivní klima školy.

Pravidla klubu pro rodiče:

  1. kdo se bude dětem v rámci aktivit věnovat;
  2. na koho se mohou rodiče v případě dotazů obrátit;
  3. jaké požadavky má škola z hlediska docházky, příchodů, komunikace a chování jak rodičů, tak dětí (např. otázka zacházení s hračkami ve třídách bývá poměrně problematická…);
  4. komu je klub určen;
  5. jaký je primární cíl klubu, čeho chtějí pedagogové z hlediska činností a aktivit dosáhnout;
  6. jak se škola staví k docházce nemocných dětí, případně jejich rodičů;
  7. kdo poskytuje informace nově příchozím;
  8. jaký postoj bude škola mít v případě nedodržování pravidel, se kterými rodiče při první návštěvě seznámil odpovědný pedagog.

Riziko a právní aspekty spojené se zkušební dobou dítěte

Předškolní vzdělávání upravuje ustanovení § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného ustanovení, jeho odst. 3, ředitelka mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka ovšem nesmí přesáhnout 3 měsíce.

Stanovení pobytu je na místě především v případě dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy je nezbytné ověřit, zda jejich vzdělávání v dané mateřské škole bude v souladu s jejich vzdělávacími potřebami, či nikoliv. Na toto ustanovení navazuje § 35 odst. 1 písm. c) školského zákona, na jehož základě lze předškolní vzdělávání dítěte ukončit v průběhu zkušebního pobytu, pouze pokud to doporučí lékař nebo školské poradenské zařízení. Samovolné ukončení předškolního vzdělávání dítěte v mateřské škole ze strany mateřské školy tedy není relevantní a neodpovídá ustanovení školského zákona. Zkušební dobu nelze stanovit plošně pro všechny děti.

Adaptace dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami

Přijetí dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do mateřské školy je nutno chápat jako dlouhodobý proces, závislý na řadě skutečností a oblastí. Pro ředitele(ku) mateřské školy není vhodnou alternativou postavit učitele i rodiče dětí před hotovou věc. Tento postup často znamená řadu problémů pro všechny zúčastněné strany. Nedostatečná příprava často pro pedagogy znamená zvýšenou psychickou zátěž, problémy s komunikací. Vysokým rizikem je také nepřijetí dítěte se specifickými potřebami kolektivem dětí a vysokou míru stresu pro dítě samotné, což může vyústit například v problémové pro

jevy chování. Na rovinu si řekněme, že řada problémů v praxi škol vzniká zejména z důvodu nedostatečné informovanosti, a to jak ze strany rodiny, tak samozřejmě ze strany školy.

Ředitel(ka) školy by měl(a) jako první krok promyslet časovou posloupnost realizace jednotlivých kroků přijetí dítěte a nespoléhat na to, že si „dítě rychle zvykne” a ostatní děti také. Nezapomeňme, že složitá může být adaptace dětí zejména s kombinovanými vadami, poruchami autistického spektra nebo specifickými poruchami chování. A velmi problematická je také komunikační bariéra.

Obrázek 1: Časová struktura kroků přijetí dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do MŠ

Zdroj: Archiv autorky

Rozhovor s rodiči je nutným prvním krokem. Škola má možnost získat zcela zásadní informace, které usnadňují další, následné kroky a také adaptaci dítěte. Rozhovoru by se měli účastnit rodiče (zákonní zástupci) dítěte,

Nahrávám...
Nahrávám...