4.4.2
Poruchy vědomí, křeče
MUDr. Pavla Hružíková
NahoruPoruchy vědomí
Porucha vědomí může být kvalitativní či kvantitativní. Při kvalitativní poruše dochází ke změně vnímání, halucinacím, bludům. Při kvantitativní poruše postižený přechází přes stav ospalosti až po stav bezvědomí. Dle délky může být dlouhodobé, či jen krátkodobé – kolaps. Kolaps neboli mdloba je krátkodobá ztráta vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Nejčastější příčinou bývá dlouhé stání bez pohybu, náhlé vyskočení do stoje z lehu, tělesné vyčerpání z fyzické či psychické aktivity, hladovění nebo pobyt v uzavřeném prostoru (nevětraná, dusná místnost). Mdlobě předchází často zívání, točení hlavy, hučení v uších, bledost, pocení, pocit na zvracení. Mnohdy ale nestihne daná osoba dát tyto pocity ostatním na vědomí. Při příznacích preventivně dítě posadit či položit, dodržovat pitný režim a vyhýbat se vydýchaným místnostem. Při pádu a ztrátě vědomí položte dítě na záda, zdvihněte dolní končetiny či je podložte židlí nebo dekou a dítě nezvedejte ani neposazujte. Zajistěte přísun čerstvého vzduchu, je-li dítě již při vědomí, podejte mu vlažné tekutiny po malých doušcích.
NahoruKřeče
Křeče jsou projevem dráždění mozku v důsledku infekce, úrazu, přehřátí, intoxikací, metabolických změn a jiných příčin. Jedním z hlavních zástupců nemocí projevujících se křečemi je epilepsie. Epilepsie neboli padoucnice může mít více variant a možností příznaků. Tím nejznámějším a nejvýraznějším je vznik křečí celého těla. Epileptický záchvat často předchází tzv. aura, kdy epileptik cítí různé pachy, vidí záblesky, může špatně artikulovat, přežvykovat, mlaskat. Často dojde jen k zasnění (tzv. malý záchvat). U velkého záchvatu dochází nejprve k tonické fázi, kdy epileptik ztuhne, nastává bezvědomí s pádem na zem, přicházejí křeče a záškuby, nejzřetelnější jsou na končetinách. Při záchvatu dochází často k pomočení, pokálení a pokousání jazyka, bývá pěna u úst a promodrání rtů. Na záchvat si epileptik nepamatuje, mívá bolesti svalů a pokousaný jazyk.
První pomoc u epileptického záchvatu je poměrně jednoduchá. Při nečekaném začátku záchvatu můžeme málokdy zabránit pádu, je ovšem nutné zabránit dalším zraněním. Nejoptimálnější je lehce přidržovat hlavu postiženého ve vzduchu, popřípadě podložit polštářem, dekou či bundou, aby se postižený neudeřil do hlavy. V okolí postiženého odstraňte předměty, o které by se mohlo dítě poranit (nábytek, topení, ostré předměty, vroucí tekutiny, elektrické kabely), ale nebraňte křečím silou ani se nesnažte nijak otevřít dítěti či dospělému v epileptickém záchvatu ústa. Epileptický záchvat je jediné bezvědomí, kdy k zapadnutí jazyka nedochází v důsledku stálého tonu a křečí svalstva, a proto není třeba zprůchodňovat dýchací cesty. Při probírání může být dítě agresivní, zmatené a chce odcházet. Je potřeba ho uklidnit, udržet na místě a dohlédnout na něj. Postižený by měl být do necelé hodiny od křečí plně schopen pokračovat v běžné činnosti. Je-li to léčený epileptik, který se probral k plnému vědomí a může mu být poskytnut dohled, není potřeba kontaktovat ZZS. Je ovšem nutné informovat o této události zákonného zástupce a doporučit návštěvu neurologa v nejbližší době. Při přetrvávání křečí déle než 10 minut, přetrvávání bezvědomí déle než 30 minut či návratu křečí do třiceti minut a dále při zranění vyžadujícím chirurgické vyšetření a ošetření (roztržení kůže při pádu, podezření na vznik úrazu při záchvatu), je nutné dopravit dítě do zdravotnického zařízení či kontaktovat ZZS.
U epileptika je nutné dodržovat životosprávu a preventivní opatření. Nejdůležitější je pravidelné užívání antiepileptik a dodržování spánkového režimu.…
