Mgr. Lenka Polášková
Celá lekce je rozdělena do těchto částí:
1. Plánování
-
Plánování v mateřské škole.
-
Třídní vzdělávací program – pomůcka pro efektivní plánování činností.
-
Nejčastější nedostatky v plánování učitelky mateřské školy.
2. Možnosti pedagogické praxe
NahoruPlánování
Plánování v mateřské škole
Příprava pedagogické činnosti v mateřské škole by měla být systematická a promyšlená, měla by zahrnovat plánování aktivit, které jsou v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a rozvíjejí klíčové kompetence dětí. Tomu jsou přizpůsobeny také konkrétní výstupy z učení. Učitelka mateřské školy by měla reflektovat efektivitu aktivit a přizpůsobovat je individuálním potřebám dětí a výsledkům pedagogické diagnostiky. Plánování a příprava je velmi dynamická činnost, která vyžaduje schopnost kreativity a pečlivé úvahy. Stanovit univerzální přípravu není dobrou volbou, je nutné zohlednit specifické podmínky, charakteristiky třídy a individuální možnosti dětí. V těchto faktorech se odráží stanovené cíle. Nejčastěji se setkáváme s plánováním tzv. měsíčního tematického celku / měsíční téma a následně s konkrétnějším plánováním týdenních činností nebo ve variantě Třídních vzdělávacích programů. Plánování je jednou ze složek, nebo dá se říci částí, které jsou úzce propojeny s realizací Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
Obrázek: Ukázka návaznosti a propojenosti plánování s prioritami stanovenými RVP PV.
Klíčové složky plánování a přípravy učitelky mateřské školy:
a) Stanovení reálných cílů a obsahové části
-
Ujasnit si, jaké dovednosti a znalosti mají děti získat, osvojit si, upevnit si.
-
Zvolit vhodná témata.
-
Zvolit vhodné prostředky, pomůcky, postupy.
-
Zohlednit věk a individuální potřeby a zvláštnosti dětí.
-
Zohlednit věková specifika.
-
Přihlížet k požadavkům revidovaného RVP PV.
b) Výběr metod a forem práce
-
Propojovat skupinové, individuální, frontální / hromadné činnosti jako součást každodenní realizace.
-
Zařazovat jako přirozenou součást pedagogické činnosti formativní hodnocení.
-
Dodržovat prolínání spontánních i řízených činností.
-
Respektovat priority definované revidovaným RVP PV v oblasti vzdělávacích strategií.
c) Příprava prostředí
-
Zásadní rovinou je vytvořit podnětné prostředí.
-
Učitelka by měla být "odborníkem" v tématu.
-
Učitelka by měla být prognostikem, tedy předpokládat průběh a umět operativně reagovat.
d) Hodnocení a autoevaluační činnosti
-
Učitelka by měla průběžně hodnotit efektivitu aktivit a přizpůsobovat je potřebám dětí.
-
Učitelka zaznamenává důležité informace do pedagogické diagnostiky dětí.
-
Učitelka zaznamenává informace dle nastaveného konceptu systému evaluační činnosti v mateřské škole.
↓
Jde o průběžné vyhodnocování vzdělávací a výchovné činnosti v mateřské škole, podmínek, průběhu a výsledku vzdělávání, dále otázek komunikace, spolupráce v pedagogickém týmu. Tyto procesy nám poskytují zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce (autoevaluační činnosti). Cílem je sledování vývojových pokroků jednotlivých dětí, hodnocení dynamiky skupiny dětí i celé skupiny, rozvoj klíčových oblastí kompetencí, definovaných RVP PV a dalších aspektů. Jde o systematický proces, jehož výsledky využíváme ke zlepšení vzdělávacího procesu a komplexně podmínek, za kterých se tento proces uskutečňuje. Práce a činnosti, které s dětmi provádíme, reakce a chování dětí i celé skupiny, individuální rozvoj, relativní posun dítěte i celé skupiny, vývoj kvality pedagogické práce učitelek, věcné podmínky, životospráva, psychosociální podmínky, organizace řízení MŠ, personální pedagogické zajištění, spoluúčast rodičů.
Na co v rovině plánování nezapomínat:
-
Rovina prožitku je jako součást motivace klíčovým prvkem.
-
Zahrnujme do témat rovinu reálného života, odpovídejme dětem na "problémy" z běžného života, z přirozených dějů.
-
Nezaměřujme se pouze na "teoretická" témata, ale také na osvojení určité dovednosti. Například krájení, přelévání apod.
-
Systém českého pre-primárního vzdělávání a primárního vzdělávání zcela opomíjí možnosti společného vzdělávání dětí předškolního věku a mladšího školního věku. Vznikat tak mohou zajímavé projektové aktivity a dny.
Třídní vzdělávací program – pomůcka pro efektivní plánování činností
Vytvořit Třídní vzdělávací program (dále jen "TVP") v ucelené podobě, aby vyhovoval požadavkům, školního vzdělávacího programu a byl v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, je dlouhodobější záležitostí, závislou na spolupráci pedagogických pracovníků (třídních učitelek, případně asistenta pedagoga).
Prvním krokem by měla být analýza výchozí situace a její zhodnocení. Znamená to zmapovat si situaci ve třídě, posoudit svou dosavadní práci a její výsledky, posoudit podmínky a následně zhodnotit možnosti. Pedagogové tak získají pevný bod, od kterého mohou začít. Vědí, "jak na tom jsou", a mají rámcovou představu, "co a jak dál". Poté je nutno prodiskutovat některé okolnosti a přijmout určitá rozhodnutí, která zohlední požadavky všech. Dalším krokem je následně zpracování textu.
TVP je vlastně plán, který vychází ze školního vzdělávacího programu. Nicméně je rozpracován tak, aby zohledňoval specifika dané třídy. Svou povahou se značně liší. Jde o otevřený dokument, v podstatě rozpracovaný plán třídních učitelek mateřské školy, který je postupně doplňován a dotvářen.
… 
