dnes je 30.6.2022

Input:

Hodnocení třídního vzdělávacího programu

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.1
Hodnocení třídního vzdělávacího programu

Bc. Lucie Štěpánková

Jedním z kamínků mozaiky, kterou je proces evaluace v mateřské škole, je i hodnocení třídního vzdělávacího programu (TVP). Slouží pedagogům jako zpětná vazba, jak se daří TVP naplňovat, a zároveň je podkladem pro pravidelné vlastní hodnocení školy ve dvouletých cyklech, stanovených právním předpisem (vyhláška č. 15/2005 Sb., která stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv, výročních zpráv a hodnocení školy). Aby bylo hodnocení skutečně funkční, musí obsahovat všechny oblasti stanovené pro autoevaluaci práce školy:

  • hodnocení podmínek pro vzdělávání,

  • hodnocení vzdělávacích procesů,

  • hodnocení výsledků vzdělávání.

 

Dalšími součástmi hodnocení TVP mohou být:

  • podpora dětí se speciálními vzdělávacími potřebami,

  • hodnocení dílčích projektů a akcí atd.

 

Vyhodnocování TVP by mělo probíhat zpravidla 2x ročně a vycházet by mělo ze:

  • složení třídy (smíšené třídy, zastoupení věk. skupin, integrované děti atd.),

  • hodnocení tematických celků (integrovaných bloků),

  • záznamů o dětech,

  • cílů stanovených v ŠVP.

Prostředky, kterými můžeme zjišťovat požadované skutečnosti, mohou být různé:

  • Rozhovory a diskuse v rámci učitelského sboru.

  • Společné konzultace s rodiči dětí.

  • Záměrné pozorování.

  • Analýza dokumentů, záznamů, portfolií.

  • Vyhodnocování práce dětí (kresba, výrobky, pracovní listy...).

  • Dotazníky pro rodiče.

  • Dotazníky pro učitele, další zaměstnance.

  • Analýza fotografií.

  • Analýza videozáznamů atd.

Hodnocení podmínek vzdělávání

V kapitolách týkajících se tvorby TVP, hovoří RVP PV o potřebě důkladné analýzy výchozího stavu a následném stanovení reálných cílů pro následující období. Právě při hodnocení TVP lze poznat, jak konkrétní a jasné pojmenování cílů může usnadnit práci. Pokud je stanoven cíl jen obecně - například zlepšit podmínky pro správnou životosprávu, týkající se pitného režimu dětí, bude se jeho naplnění špatně hodnotit. Pokud je stanoven konkrétní cíl, bude se vyhodnocovat lépe. Například:

  • k pití je celý den k dispozici voda nebo neslazený čaj,

  • děti chodí pít v průběhu celého dne,

  • děti se při pití samostatně obsluhují.

Dalším významným přínosem pravidelného vyhodnocování podmínek je přizpůsobování cílů školy podmínkám konkrétní třídy. To se týká zejména podmínky věcného prostředí, které může být pro každou třídu specifické, přesto však musí respektovat filozofii školy a směřovat k naplnění cílů v ŠVP. Například ve Školním vzdělávacím programu je naplánováno upravit prostorové uspořádání tříd tak, aby děti měly možnost samostatně se zapojovat do činností v herních koutech a uspokojovat potřebu spontánního pohybu. Je proto nutné zhodnotit, do jaké míry se tento cíl daří naplňovat v jednotlivých třídách a co je potřeba udělat či zajistit pro to, aby bylo cíle dosaženo. Obdobným způsobem je třeba pravidelně vyhodnocovat naplňování našich cílů i v ostatních podmínkách. Je tak zajištěna systematičnost a nemůže nebo nemělo by se stát, že na konci období platnosti ŠVP učitelky zjistí, že se jim nepodařilo téměř nic naplnit.

Hodnocení vzdělávacích procesů

Již v kapitole týkající se tvorby školního a třídního vzdělávacího programu se hovořilo o nutnosti uvést metody a formy práce, které jsou využívány ve výchovně vzdělávací práci ve třídě. Každodenní krátkou sebereflexi by měla učitelka využít k zamyšlení, co se jí daří a na co se musí ve své pedagogické činnosti více zaměřit. S cílem zdokonalovat se a dále rozvíjet. Při stanovení kritérií a cílů je potřeba vycházet zejména z požadavků RVP PV. Pokud je většina těchto metod pro učitelky nových, je vhodnější zaměřit se postupně vždy na jednu z nich a snažit se o

Nahrávám...
Nahrávám...