4.4.1
Dušnost, vdechnutí cizího tělesa
MUDr. Pavla Hružíková
Dušnost je nepříjemný subjektivní pocit, který vnímá jen osoba při vědomí. Je to uvědomování si vlastního dýchání s pocitem nedostatku vzduchu a zvýšenou dechovou prací. Fyziologicky tento stav nastává při fyzické námaze, při obezitě, při těhotenství. Problémem se stává, dochází-li k ní v klidu. Dušnost je hlavní příznak provázející některé život ohrožující stavy, kdy je znemožněno dýchání. Nejčastější příčinou u batolat je cizí těleso v dýchacích cestách a z infekčních onemocnění laryngitida.
NahoruCizí těleso v dýchacích cestách
Cizí těleso v dýchacích cestách může být častým a závažným problémem. Dýchacími cestami nazýváme oblast zahrnující dutinu nosní, hrtan s hlasovými vazy a příklopkou hrtanovou (epiglottis), která odděluje trávicí a dýchací soustavu. Dále sem počítáme průdušnici větvící se na průdušky a průdušinky.
Obr. 1: Dýchací soustava (Šarisová Kristina, Dýchací soustava, [online] 3. 10. 2013)
V kterékoli této části může dojít ke kompletnímu či částečnému ucpání cizím tělesem. Cizí těleso v nosní dutině se projevuje spíše krvácením, infekcí, pocitem plného nosu a obtížemi podobnými jako při rýmě. Pokud se těleso neodstraní samovolně smrkáním, nepokoušejte se jej vyjmout ani jinak uvolnit a vyhledejte odbornou péči lékaře otorinolaryngologie. Neohrožuje dítě akutně na životě. Život ohrožující stav nastává při aspiraci čili vdechnutí cizího tělesa od hlasových vazů hlouběji. Časným zásahem lze tento stav zvrátit. K aspiraci dochází často za přítomnosti svědků, vzniká při hře, při běhání, při jízdě na kole, na odrážedle a samozřejmě při jídle. Nejčastěji to bývá mrkev, oříšky, neuvařené luštěniny, části hraček a drobné předměty běžného užití. Nastává náhlý, prudký a neztišitelný kašel, nebo tišší sípavý kašel. Postižený člověk se nemůže nadechnout a chytá se za krk. Postupně promodrává v oblasti rtů, nosu, uší a nastupuje bezvědomí. Pokud nedojde k odstranění cizího tělesa a obnově dýchání, nastává zástava krevního oběhu.
Při obstrukci dýchacích cest cizím tělesem postupujeme dle stavu postiženého. Nejprve zjistíme závažnost situace. Důležité je, zda je dítě při vědomí a zda je schopno kašle (resp. aspoň částečně řeči), nebo je v bezvědomí neschopno kašle. Pozor na tichý kašel, často signalizuje neschopnost se nadechnout a řádně zakašlat.
V případě, že je dítě při vědomí a kašle, vyzveme ho, ať pokračuje v kašlání, ideálně v poloze se zapřenými horními končetinami a v lehkém předklonu. Nesnažíme se těleso nijak vytahovat, aby nedošlo k zasunutí tělesa hlouběji. Je nutné dítě stále sledovat, zda došlo k uvolnění tělesa, či naopak nedochází k vyčerpání sil dusícího se.
Je-li dítě při vědomí, ale kašel je neúčinný, okamžitě si přivolejte někoho na pomoc, sdělte postiženému, co bude následovat, a proveďte 5 úderů mezi lopatky malíkovou hranou dlaně sevřené v pěst, u kojenců v lehké obměně jako tzv. Gordonův manévr (sendvič) – viz obrázek. Pokud nedojde ke zlepšení průchodnosti dýchacích cest, proveďte 5 stlačení nadbřišku, tzv. Heimlichův manévr. Ten neužívejte u malých dětí (věková hranice se udává do 1 roku). U skupiny těchto dětí (novorozenci, kojenci, lépe i batolata) se jako alternativa užívá stlačení hrudníku stejným způsobem jako při kardiopulmonální resuscitaci, jen pomalejší frekvencí. Stále opakujte 5 úderů do zad, které střídejte s pěti Heimlichovými manévry (u malých dětí 5x stlačení hrudníku) a při tom kontrolujte nadále stav dusícího se. Pokud si nejste jisti vypuzením tělesa, i když se stav postiženého zlepší, vyhledejte odborné vyšetření. Lékařské vyšetření byste měli vyhledat i v případě, že bylo užito stlačení nadbřišku či komprese hrudníku, a to z důvodů vyloučení vnitřního poranění a případného skrytého krvácení.
Obr. 2: Gordonův manévr – varianta úderů do zad pro kojence. Dítě leží na předloktí, hlavou níže než hrudník, který leží na naší dlani, prsty držíme dolní čelist. Druhou rukou provedeme pět úderů mezi lopatky dolní hranou otevřené dlaně. V případě kombinací s kompresí hrudníku stačí dítě mezi rukama otočit na záda a rukou, na níž předtím dítě spočívalo, začít masírovat.
(Hružíková Pavla, soukromý archiv)
Obr. 3: Heimlichův manévr – manévr, při němž stlačujeme nadbřišek a snažíme se zvýšit nitrohrudní tlak. Neprovádíme u dětí do jednoho roku (raději ani u batolat) z důvodu hrozícího poškození vnitřních orgánů vzhledem k jinému poměru orgánů a kostry. Postavíme se za dusícího se, rukama obejmeme hrudník postiženého a ruku sevřenou v pěst přiložíme na horní část břicha mezi hrudní kost a pupek. Druhou ruku položíme na pěst a prudce stlačíme směrem nahoru a k sobě.
(Hružíková Pavla, soukromý archiv)
Je-li dítě v bezvědomí či má již sníženou kvalitu vědomí, zavolejte si pomoc a zároveň okamžitě kontaktujte ZZS na telefonním čísle 155. Nikdy nenechávejte dítě bez dohledu, není-li to nevyhnutelně nutné. Dítě položte na tvrdou podložku, zakloňte dítěti lehce hlavu a otevřete dítěti ústa. Pohledem zkontrolujte dutinu ústní, zda v ní nevidíte cizí těleso. Je-li tomu tak, můžete zkusit těleso pod zrakovou…
