Input:

Klíčové kompetence učitelky mateřské školy

1.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

101
Klíčové kompetence učitelky mateřské školy

Bc. Lenka Polášková

Klíčové kompetence učitelky mateřské školy

Předškolní zařízení patří mezi významné instituce, které se podílejí na výchově a vzdělávání dětí. Přední odborníci z oblasti pedagogiky a psychologie považují období předškolního věku za klíčové. Celkový vývoj ve společnosti ovlivňuje také v mateřských školách nastavení vztahů a komunikaci mezi rodiči, pedagogy a pedagogickými týmy škol. Aktuálně ve společnosti zaznamenáváme odchýlení norem, a to zejména vlivem nedostatku funkcí rodin, zvyšování ekonomických nároků na rodiny, obecně krize hodnot ve společnosti, negativního výkladu svobody a ztráty přirozených bariér ve výchově dětí. Tyto faktory nesporně ovlivňují celkové klima škol. Zvyšuje se také tlak na obecný rozvoj předškolních zařízení.

 

Celá lekce je rozdělena do těchto částí:

1. Obecná povaha pedagogických kompetencí v mateřské škole

  • Požadavky na oblasti rozvoje předškolních zařízení

  • Klíčové oblasti pedagogických dovedností

  • Sociálně psychologická povaha pedagogických dovedností

  • Motivace v práci

 

2. Klíčové kompetence vedoucího pracovníka

  • Manažer a řízení

  • Typologie vedoucích pracovníků

  • Vedoucí pracovník a kompetence

  • Vedoucí pracovník a sebereflexe

Obecná povaha pedagogických kompetencí v mateřské škole

Bc. Lenka Polášková

1.5.2015

Obecná povaha pedagogických kompetencí v mateřské škole

a) Požadavky na oblasti rozvoje předškolních zařízení

Příklady požadavků na oblasti rozvoje předškolních zařízení:

  • kvalifikovaný, pedagogický tým

  • rozšiřování nabídky zájmových aktivit pro děti

  • integrace cizích jazyků do výchovně – vzdělávacího procesu mateřské školy

  • požadavky na alternativní metody a formy práce s dětmi

  • kladný přístup k alternativním pedagogikám

  • schopnost vytvářet projekty mezinárodního charakteru

  • rozšiřování nabídky mimoškolních aktivit

  • podpora inkluzivního vzdělávání

  • profesionální prezentace škol na veřejnosti

  • otevřená komunikace s rodiči

  • příklady „dobré praxe”

Mimo jiné proto, patří v současné době výkon profese pedagoga mateřské školy mezi profese náročné a vysoce zátěžové. Zejména s přihlédnutím na požadavky v oblastech vědomostí, dovedností a celkově schopností učitele. V praxi se setkáváme s celou řadou zátěžových situací, se kterými by si měl umět pedagog – profesionál poradit.

Příklady:

  • specifická zátěž často ryze ženského kolektivu

  • požadavky na multikulturní integraci

  • různorodost kolektivu dětí

  • problematická komunikace s rodiči

  • požadavky na výkon profese z hlediska kvalifikačních předpokladů

  • další vzdělávání pedagogů

  • požadavky na individuální přístup

  • vysoké počty dětí ve třídách

  • nedostatek finančních prostředků na specializované pomůcky

 

b) Klíčové oblasti pedagogických dovedností

Proto by každý pedagog měl vždy mít na vysoké úrovni tři klíčové oblasti – povahy pedagogických dovedností:

 

1. Aktivitu

  • obecně chování na veřejnosti → pozitivní x negativní x autoritářské x apatické x impulzivní x perfekcionistické x asertivní.

  • vztah k dětem → aktivní x pasivní x rezignující x individuální.

  • zapojení do obecného rozvoje školy → aktivní x pasivní x apatické.

  • průběžné vzdělávání v oblastech vycházejících z požadavků pedagogické praxe → aktivní x pasivní x apatické.

A: Učitelka MŠ (pedagogická porada): „Paní ředitelko, rády bychom zakoupily do školy interaktivní tabuli.”

B: Ředitelka MŠ: „Zuzanko, co by s ní děti asi tak dělaly, když neumí číst a psát? Je to zbytečné. Co máte dál?”

A: Učitelka MŠ: Mlčí. Po pedagogické poradě je však rozčílená.

A: Učitelka MŠ (pedagogická porada): „Paní ředitelko, rády bychom zakoupily do školy interaktivní tabuli.”

B: Ředitelka MŠ: Zuzanko, co by s ní děti tak dělaly, když neumí číst a psát? Je to zbytečné. Co máte dál?

A: Učitelka MŠ: „Samozřejmě, chápeme váš postoj, paní ředitelko, obecně toto povědomí panuje. Rády bychom vás s kolegyněmi seznámily s výsledky studie o využitelnosti interaktivní tabule v mateřských školách, které ji již využívají. Bylo by možné si na toto téma udělat schůzku a o detailech si pohovořit….?”

B: Ředitelka MŠ: „To je zajímavá informace, děkuji za inspiraci, v závěru porady si dohodneme možný termín.”

 

2. Znalosti

  • poznatky týkající se oblasti předškolní pedagogiky;

  • poznatky týkající psychologie (zejména oblasti obecné, vývojové a sociální psychologie);

  • znalost kurikula;

  • znalost vhodných výchovných postupů;

  • znalost faktorů, které mohou ovlivňovat výsledek výchovného působení;

A: Ředitelka MŠ: „Lucie, u Daniela Chovance mají rodiče podezření na ADHD, prosím, připravte jim zprávu pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Požadavky na termín vám upřesní rodiče.

B: Učitelka MŠ (absolventka): „Proč já, paní ředitelko? To jsme ve škole nebrali, ať to udělá Lída!”

 

A: Ředitelka MŠ: „Lucie u Daniela Chovance mají rodiče podezření na ADHD, prosím, připravte jim zprávu pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.”

B: Učitelka MŠ (absolventka): „Proč já, paní ředitelko? To jsme ve škole nebrali, ať to udělá Lída!”

A: Ředitelka MŠ: „Myslím, že by bylo naopak přínosné, abyste zprávu připravila vy. Bude to užitečné pro vaši praxi v budoucnu. Pokud si nejste jistá, požádejte některou ze zkušenějších kolegyň o konzultaci, určitě vám rády pomohou. Koneckonců, každý z nás někdy začínal…”

B: Učitelka MŠ: „Dobře paní ředitelko, pokusím se zvládnout to nejprve sama a výslednou zprávu budu konzultovat před předáním rodičům s Lídou.”

 

3. Rozhodování

  • celkově schopnost pružného rozhodování v problémových situacích.

  • schopnost rozhodování v rámci plánování a přípravy.

  • schopnost rozhodování v přímé pedagogické praxi.

L. S. Shulman zastává názor, že vědomostní „základna” nezbytně musí obsahovat přinejmenším:

  • znalost obecných principů a strategií řízení, výchovy a vzdělávání a organizace práce ve třídě

  • znalost kurikulárních materiálů a vzdělávacích programů

  • znalost o tom, jak konkrétní oblasti a témata obsažená v kurikulu předat dětem

  • znalost o dětech

  • znalost výchovných cílů a hodnot

  • znalost v kontextu, ve kterém probíhá „vyučování”; široká škála vědomostí, které sahají od znalosti kolektivu třídy po znalost specifik obce a širší komunity

 

Suffolk Education Department ve své studii již z roku 1987 zaměřeného na hodnocení výkonu pedagogů předkládá profilové hodnocení se zaměřením na následující oblasti:

Vztahy → pedagog dává najevo skutečný zájem o názory a myšlenky dětí; váží si jich; soustřeďuje prvky svého hodnocení na chování dětí, nikoliv na profil jejich osobnosti.

Organizace, řízení, klima třídy → aktivní využití času, prostoru; pestrost a nabídka činností; vhodné přechody činností a aktivit;

Didaktika → technika komunikace s dětmi; schopnost kladení otázek; přiměřené kladení požadavků na děti;

Plánování, příprava → strategie krátkodobých x střednědobých a dlouhodobých cílů; přehled učitele v pomůckách;

Nutno také říci, že pedagogičtí pracovníci mateřských škol mají sice možnost volnosti při práci (viz. RVP PV), ale berou na sebe odpovědnost za vývoj dítěte. Zcela nepřijatelný je proto autoritářský přístup k dětem, stejně jako přístup apatický.

A: Ředitelka MŠ (pedagogická porada): „V příštím školním roce bychom se mohly společně pokusit zapojit do projektu jazykového a metodického vzdělávání, které je určeno pro naši cílovou skupinu. Bližší informace zjistím a budu vás informovat. Potom se rozhodneme, jak postupovat konkrétněji.”

B:Učitelka: „Já už nic dělat nebudu! Mám dva roky do důchodu, nějak to doklepu. Ať si to dělají ti mladí.”

A: Ředitelka MŠ (pedagogická porada): „V příštím školním roce bychom se mohly společně pokusit zapojit do projektu jazykového a metodického vzdělávání, které je určeno pro naši cílovou skupinu. Bližší informace zjistím a budu vás informovat. Potom se rozhodneme, jak postupovat konkrétněji.”

B: Učitelka: „Já už nic dělat nebudu! Mám dva roky do důchodu, nějak to doklepu. Ať si to dělají ti mladí.”

A: Ředitelka MŠ: „Věrko, děkuji vám za příspěvek k diskusi a váš názor. Domnívám se, že i když máte dva roky do důchodu, bylo by dobré, abyste se plnohodnotně zapojovala do rozvojových aktivit školy. Jste důležitým článkem týmu a můžeme tak propojit Vaše léta praxe s dalšími, novými informacemi. Také rodiče vyjádřili iniciativu, že by bylo dobré děti jazykově vzdělávat už ve školce. A kdo dětem může lépe pomoci, než paní učitelky, které je nejlépe znají? Navrhuji, abyste se pokusila zapojit, a pokud to nepůjde, zvážíme další kroky a možnosti. Každý z nás patří do týmu a má své povinnosti a všichni musíme stejným úsilím napomáhat k rozvoji školy.”

 

c) Sociálně psychologická povaha pedagogických dovedností

I. Gillnerová (2010) definuje povahu tzv. profesních kompetencí. Upozorňuje na nutnost rozvíjení pedagogických dovedností zejména v rovině sociálně psychologických profesních dovedností.

Příklady:

  • akceptování osobnosti dítěte, rodiče, kolegy

  • empatie vzhledem k dítěti, skupině, rodičům, kolegům

  • orientace v konkrétních situacích

  • sebekontrola, seberegulace

  • schopnost vnímání neverbální komunikace

  • schopnost tolerance, respektu

  • umění motivace

  • zpětná vazba

  • zvládání konfliktních situací

  • rozvíjení sebedůvěry, sebejistoty

  • profesionální komunikace

Specifika a přínosy profese pedagoga v oblasti předškolní výchovy a vzdělávání:

  • nestereotypní práce

  • kontakt s lidmi

  • ovlivňování budoucnosti dětí

  • stimulace vlastní všestrannosti

  • blízké vztahy s dětmi

  • možnost „vidět” výsledek své práce

  • jistá míra vlivu na konkrétní obsah práce

 

d) Motivace v práci

Motivy práce v organizaci → z pohledu zaměstnance → bývá ovlivněno povahovou typologií, zaměřením, motivací a prioritami jedince:
  • dobré sociální klima

  • dobrý tým

  • uznání a respekt ostatních členů týmu

  • pozitivní přístup

  • zpětná vazba ze strany vedení organizace → znalost výsledků své práce

  • možnost spoluúčasti při řešení problémů, aktivit, činnosti organizace

  • uspokojení z náplně práce

  • možnost odborného a profesního růstu

  • možnost kariérního růstu (služební postup

  • uplatnění svého zaměření

  • uplatnění své odbornosti

  • přiměřené finanční ohodnocení a existence jasného a zcela transparentního způsobu odměňování v organizaci

Nezapomeňte: pozitivní zpětná vazba je klíčovým měřítkem mnoha zaměstnanců (kolegů; podřízených;).

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka

V případě vedoucích pracovníků předškolních zařízení (ředitelé, vedoucí učitelky, zástupci vedoucích pracovníků aj.) je nutno zahrnout do klíčových kompetencí také kompetence manažerské.

a) Manažer a řízení

Manažer(ka) - (angl. manage - vést, řídit, zvládnout). Osoba manažera se tedy především věnuje 3 klíčovým oblastem řízení:

  • odbornému řízení organizace

  • obchodnímu vedení organizace

  • kvalifikovanému hospodaření s majetkem a financemi organizace, který jí byl svěřen jako statutárnímu orgánu

Zejména v anglosaské terminologii „manager” neznamená pouze ředitele, nýbrž jakoukoliv vedoucí pozici. Proto do skupiny manažerů řadíme také výše uvedené pracovníky.

 

Další, možné výklady slova manažer:

generální manažer - generální ředitel;

managing director - vrchní ředitel;

art manažer - výtvarný, umělecký manažer;

 

Koučování - původně termín ve sportovním odvětví, dnes již nezbytná součást zdatného manažera, styl řízení, kdy přímé pokyny a návrhy posilují spolupráci pedagogického týmu.

Styl vedení je obecně vztahem vedoucího pracovníka k podřízeným a