dnes je 27.9.2022

Input:

Vnitřní předpis školy o postupu při vypořádání škody způsobené zaměstnancem

1.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

14.4.2
Vnitřní předpis školy o postupu při vypořádání škody způsobené zaměstnancem

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Tento vnitřní předpis upravuje postup při vypořádání škody způsobené zaměstnancem v pracovněprávních vztazích se školou _____________ (přesné označení, adresa) (dále jako "Škola“ nebo též jako "zaměstnavatel“).

Tento vnitřní předpis je vydáván na základě zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“).

1. Každý zaměstnanec Školy je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit _________ (doplnit příslušného zaměstnance).

2. Zaměstnanec Školy odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě odpovědnosti zaměstnance Školy za škodu dle ustanovení § 252 (odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat) a § 255 (odpovědnost za ztrátu svěřených věcí) zákoníku práce se zaměstnanec odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti, pokud prokáže, že schodek nebo ztráta svěřené věci vznikly zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

3. Škodou se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí jakákoliv majetková újma ocenitelná penězi způsobená zaměstnavateli zaviněným porušením povinností ze strany zaměstnance Školy při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Může se jednat zejména o škodu vzniklou:

- zničením, poškozením, nebo odcizením majetku Školy,

- schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec Školy povinen vyúčtovat,

- ztrátou svěřených věcí,

- úhradou pokut uložených Škole zejména ve správním řízení.

4. Každý zaměstnanec Školy, který zjistí vzniklou škodu nebo ji způsobí, je neprodleně povinen tuto skutečnost oznámit ____________ (doplnit příslušného zaměstnance). ______________(doplnit příslušného zaměstnance), kterému byl vznik škody oznámen (v jehož působnosti ke škodě došlo), je povinen:

- řádně a včas vyšetřit všechny okolnosti vzniku škody, zjistit výši škody a příčinu vzniku škody, místo a čas vzniku škody a jejího původce, míru zavinění jednotlivých původců škody, pokud jich bylo více,

- na základě provedených zjištění sepsat protokol o škodě a předat jej škodní komisi.

5. Protokol o škodě dle odstavce 4 musí obsahovat zejména tyto údaje:

- datum, místo vzniku škody a datum zjištění škody,

- popis škodní události,

- předpokládanou výši škody,

- příčinu vzniku škody,

- označení osoby (osob) odpovědné za vznik škody a její vyjádření k míře zavinění,

- návrh na řešení škodní události,

- datum vyhotovení protokolu,

- jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnance, který protokol vypracoval,

- v případě, že budou zjištěny okolnosti nasvědčující tomu, že škodu způsobil zaměstnanec Školy, je třeba k protokolu přiložit písemné vyjádření zaměstnance.

6. Škodní komise (dále jako "komise“) je poradní orgán, který projednává a posuzuje škodní případy a navrhuje uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnancům Školy, kteří způsobili zaměstnavateli škodu. Členy škodní komise jmenuje a odvolává ředitel Školy. Škodní komise má _________ členů (uvést počet) a členství v ní je nezastupitelné. Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. O závěrech k projednávaným případům rozhoduje komise nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti členů rozhoduje hlas ředitele Školy.

7. Komisi svolává a řídí její předseda, kterým je ředitel Školy, tak, aby o každém případu komise jednala nejpozději do _______ dnů ode dne, kdy jí byl doručen spis obsahující veškeré podklady pro posouzení případu škody dle odstavce 3.

8. Komise je oprávněna použít veškerých důkazů, které mohou přispět k objasnění projednávané věci.

9. Z jednání komise se pořizuje zápis obsahující závěr, který komise ve věci přijala.

10. O uplatnění odpovědnosti vůči zaměstnanci Školy, který škodu zcela nebo zčásti zavinil a o výši požadované náhrady škody, rozhoduje ředitel Školy, a to na návrh komise.

11. Výši požadované náhrady škody se zaměstnancem a s odborovou organizací projedná ředitel ŠkolyUzná-li zaměstnanec Školy závazek nahradit škodu v určené výši, způsob úhrady se zaměstnancem dohodne a písemnou smlouvu s ním uzavře ředitel Školy. Pokud k uzavření takové smlouvy nedojde nejpozději do _________ (stanovit lhůtu), obrátí se ředitel Školy na ____________ (uvést např. advokáta).

12. Tento vnitřní předpis bude k dispozici na jednotlivých pracovištích Školy k nahlédnutí všem zaměstnancům Školy.

13. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem _______(např. 1. září 2021) a je vydán na dobu určitou do _______ (např. 31. srpna 2022).

14. V případě, že dojde ke změnám v právní úpravě, které budou mít za následek, že některá z ustanovení tohoto vnitřního předpisu bude třeba uvést do souladu s právními předpisy, pak je ředitel Školy povinen bez zbytečného odkladu vydat nový vnitřní předpis.

V __________ dne __________

__________________________

ředitel Školy

Komentář:

Vzorový vnitřní předpis není vnitřním předpisem podle § 305 zákoníku práce (který může upravovat pouze mzdová, platová a jiná práva zaměstnanců). Jde o předpis, který zákoník práce neupravuje, ale v praxi je často zaměstnavateli vydáván s označením vnitřní předpis a upravuje organizační a technické záležitosti, v tomto případě postupy při vypořádání škody způsobené zaměstnancem.

Problematika odpovědnosti za škodu je upravena zejména v části jedenácté zákoníku práce. Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem je rozlišena na odpovědnost obecnou (§ 250 zákoníku práce) a odpovědnosti zvláštní, a to odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody (§ 251 zákoníku práce), odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 252 až 254 zákoníku práce) a odpovědnost za ztrátu svěřených věcí (§ 255 a 256 zákoníku práce).

Zaměstnanec má také zákonem uloženou tzv. prevenční povinnost, tedy je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví či majetku zaměstnavatele, ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, pak je zaměstnanec povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance – je přitom nerozhodné, komu škoda hrozí, zda zaměstnavateli, ostatním zaměstnancům či jiné osobě. Pokud je k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně zapotřebí zákroku, pak je zaměstnanec povinen zakročit; v tomto případě již jde o škodu, která hrozí přímo zaměstnavateli, pokud by hrozila třeba jinému zaměstnanci, zaměstnanec nemá povinnost zakročit. Výjimkou, kdy zaměstnanec není povinen zakročit, je, pokud mu v tom brání důležitá okolnost (např. k tomu nemá dostatečné odborné

Nahrávám...
Nahrávám...