dnes je 19.7.2024

Input:

Školní zralost a školní připravenost v praxi MŠ

30.5.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7 Školní zralost a školní připravenost v praxi MŠ

Mgr. Lenka Polášková

Mateřské školy hrají zcela zásadní roli z hlediska připravenosti dítěte na plnění povinné školní docházky. Jak u rodičů, tak u některých učitelů se často můžeme setkat s nepřesně používanými termíny školní zralost a školní připravenost. Role mateřské školy je klíčová například v oblastech adaptability, podpory dítěte a jeho motivace k učení, schopnosti zvládat neúspěch, spolupráce s kolektivem nebo přirozené podpory autority učitele. To nejpodstatnější ovšem je, jakým způsobem se podílejí na přípravě dítěte sami rodiče. Oblast, se kterou mají děti největší problémy, je laicky řečeno „3P” – poděkovat, počkat, přizpůsobit se.

Školní zralost a školní připravenost v obecném kontextu

Doktorka Zelinková, velká osobnost problematiky specifických poruch učení, upozorňuje na skutečnost, že trend ukazuje na snahu rodičů zajistit dětem školní úspěšnost a prodloužit sobě i jim období bez školních povinností. Zároveň podotýká, že bychom se měli ptát, zda současný systém nevytváří neúměrné nároky učitelů na žáky. Samozřejmě nelze paušalizovat. A také je tu ještě jiné hledisko, které stojí za zvážení:

  • Není systém nastaven tak, že mají někteří rodiče strach z neúspěšnosti svého dítěte, a proto volí cestu odkladu školní docházky?

  • Proč tomu tak je?

  • Přistupují k odkladu školní docházky na základě vlastní osobní zkušenosti?

A opět se vracíme k problematice komunikace rodiny a školy a povědomí rodičů a širší veřejnosti o tom, co se ve školách reálně děje. V České republice se školní zralost povinně netestuje kromě orientačního testu u zápisu do prvního ročníku.

Děti, u kterých je vhodné zamyslet se nad odkladem školní docházky:

  • děti zdravotně oslabené,

  • děti s výrazným rozumovým opožděním,

  • děti s pomalejším nebo nerovnoměrným rozumovým vývojem,

  • děti nezralé v oblasti sebeobsluhy,

  • děti nezralé v oblasti sociálně-citové,

  • děti s problémy v oblasti řeči a komunikačních dovedností,

  • děti s problémy s pozorností a soustředěností,

  • děti s problémy v rozvoji grafomotoriky,

  • děti s problémy v pracovním tempu (výrazná pomalost).

Problematické oblasti dětí před zahájením povinné školní docházky

  • nezapne zip,

  • nechytne míč,

  • nezaváže si tkaničky,

  • nepoužívá správně příbor,

  • má chudou slovní zásobu,

  • neumí vést rozhovor,

  • špatně se orientuje v pravo-levé orientaci,

  • neumí se omluvit,

  • neumí se dělit,

  • špatně vyjadřuje emoce.

Zahájení povinné školní docházky je velmi důležitou a mimořádnou událostí v životě dítěte. Nástup do školy je završením dosavadního vývoje a vstupem do nové životní etapy. Dítě se na vstup do školy připravuje v předškolním zařízení, kde by měl být respektován individuální přístup zejména v oblasti vývoje dítěte na úrovni kognitivních funkcí. Je nutno vzít na zřetel, že významnou roli v oblasti připravenosti má také rodina a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Je důležité si uvědomit, že děti stejného věku mohou být různě fyzicky, mentálně či sociálně vyspělé.

Faktory, které je nutné v rámci posuzování dítěte zohlednit:

  • Přirozená vývojová specifika dětí by měla být promítána do obsahu, metod a forem jejich vzdělávání.

  • Přístup učitelky mateřské školy k dítěti musí zohledňovat jeho individuální specifika.

  • Mimořádný důraz je nutno klást na pedagogickou diagnostiku.

Školní připravenost zahrnuje předpoklady rozumové, citově-sociální, pracovní a tělesné. Tyto kompetence dítě získává procesem učení a sociální zkušeností ve své rodině, mateřské škole, kroužcích. Je to například dostatečné sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat.

Školní zralost je vysoce individuální záležitostí a zahrnuje celé spektrum

Nahrávám...
Nahrávám...