Školní sběr tříděného odpadu podle nového zákona o odpadech - jak vzdělávat a ještě vydělat?

3.6.1

Školní sběr tříděného odpadu podle nového zákona o odpadech – jak vzdělávat a ještě vydělat?

Ing. Tomáš Lank

Kdo by neznal nebo rád nezavzpomínal na svá školní léta, kdy jsme do školy při různých soutěžích nosili starý papír? Tato prospěšná činnost se v různých podobách buď zachovala dodnes, nebo se vytratila. Nový zákon o odpadech číslo 541/2020 Sb. přináší školám tuto možnost z pohledu zákona provozovat zcela legálně. Školy tak mají možnost zapojit se do systému sběru a třídění odpadů a mohou tak pomáhat se splněním povinných procent odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu ve své obci.

Častěji, než o odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složkách komunálního odpadu můžeme slýchat o druhotných surovinách. Ty tvoří obecně papír, plasty, sklo, kovy a biologický odpad a stávají se v procesu výroby nových výrobků vstupní surovinou.

Velký zásah do obchodování s druhotnými surovinami měl dopad takzvaného čínského zákazu známého jako China‚s waste ban, který od roku 2018 snížil zásadně ceny druhotných surovin, a na své původní hodnoty před tímto zákazem se dosud nevrátily.

Přesto existují zajímavé a běžně dostupné komodity, které mají svoji kladnou tržní cenu, a tak jsou pro školy zajímavým artiklem. Primárním posláním škol je vzdělávání. Je tedy logické, že nemohou znát obchodování s odpady a ceny odpadů, což ale nutně znát potřebují. Rozhodně neplatí, že odpady jsou zlatý důl a že se za nimi skrývají velké peníze, ale neznalosti při obchodování s odpady by školám mohly způsobit dokonce prodělek. Proto považuji za nezbytné přispět tímto článkem a ukázat školám ty odpady, u kterých má jejich sbírání vedle ekologického smysl také ekonomický.

Nový zákon o odpadech vyjmenovává školám povinnosti při nakládání s odpady v § 20, kde již zužuje z pochopitelných důvodů rozsah separovaných složek jen na odpady papíru, plastů a kovů z domácností. Existují tak 3 velké skupiny pro povolené nakládání, které se ale dále rozdělují materiálově a kvalitativně a podle toho mají také rozdílné výkupní ceny. Jak již bylo řečeno, hlavní poslání škol je edukativní činnost škol ve smyslu vzdělávání nejen k velice důležitému vztahu k životnímu prostředí, ale také ke znalosti materiálů zcela v souladu s požadavkem zákona, který třídění podle materiálů vyžaduje v § 11 odst. 1 písm. e). Zde se jasně říká, že odděleným soustřeďováním odpadu je soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování.

V § 20 odst. 2 je sděleno, že škola se okamžikem převzetí odpadu stává jeho vlastníkem a obec, v jejímž katastru se škola nachází, pak jeho původcem. Samotné vlastnictví odpadu dává škole možnosti s odpadem volně obchodovat, tedy odprodávat ho a dostávat za něho peníze do svého rozpočtu. Zde se opět úplně nabízí nová možnost daná zákonem, a to obchodování s odpady prostřednictvím obchodníka, pokud se takový obchodník domluví na spolupráci se školou. Obchodník smí podle zákona obchodovat pouze s odpady s kladnou hodnotou a přesně takové odpady je v zájmu školy, aby sbírala. Odprodej odpadů obchodníkovi s odpady tak může zjednodušit škole zajišťování činností spojených s odprodejem odpadů.

Přímo škole pak náleží povinnosti původce odpadů spojené s oddělovaným soustřeďováním odpadů. Škola musí zejména zajistit prostor, kde bude odpady shromažďovat a třídit na požadované druhy (kódy) odpadů a materiály. Nesmí zde docházet ke znehodnocování kvality odpadů, což by bránilo jejich následnému zpracování. Ideální se tak jeví například garáž nebo jiný vhodný přístřešek s dobrou dostupností pro automobil, který pro odpady nakonec přijede. Další povinností původce je odpady soustřeďovat odděleně a jednotlivá místa nebo shromažďovací nádoby zvlášť označit v souladu s prováděcí vyhláškou. Vznikne tak systém třídění, který nejenže vyhoví zákonu o odpadech, ale názorně ukáže žákům a studentům například to, že plast není jen jeden a že kovy jsou železné a neželezné. Získané poznatky při exkurzi do takového místa shromažďování odpadů školy jistě mohou pomáhat například při výuce ekologie nebo v technických předmětech, kde budou vzorky prakticky nadosah. Další hlavní povinností školy bude vedení průběžné evidence, kdy bude škola povinna zaznamenávat po celý kalendářní rok pohyby (nabývání a odprodávání) odpadů dle předepsaných požadavků prováděcí vyhláškou. Toto bude velice zodpovědná činnost, jelikož sebrané odpady školou budou započítávány do odpadů povinně vytřiďovaných z komunálních odpadů obcí. Obec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70% z celkového množství komunálních odpadů, u kterých je v daném kalendářním roce původcem. Velice důležité bude nezapomenout vždy do 15. ledna následujícího kalendářního roku předat informace vyplývající z průběžné evidence obci, na jejímž území se škola nachází. Škola je povinna nahlásit údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a zařízeních určeným pro nakládání s odpady, kterým převzaté odpady předala za předchozí kalendářní rok. Zařízeními určenými pro nakládání s odpady jsou myšleny odpadářské firmy takzvané oprávněné osoby na převzetí odpadů a nově také obchodník s odpady.

V očekávané vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady se pak Ministerstvo životního prostředí zavázalo stanovit rozsah a způsob předávaných údajů školou…