dnes je 2.12.2022

Input:

Rozvoj prosociálních vlastností a sociálních dovedností dětí v mateřské škole

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7.2
Rozvoj prosociálních vlastností a sociálních dovedností dětí v mateřské škole

Mgr. Ludmila Šprachtová

 

Pro dítě v předškolním věku nabývá na významu jeho kamarádství s vrstevníky. Při volbě kamaráda v předškolním věku hraje roli pohlaví (děti inklinují ke stejnému pohlaví), zevnějšek, vlastnictví nějakého zajímavého předmětu, vstřícné chování, zájem o stejnou činnost. Ve skupině dětí ve třídě pozorujeme často, že se vytvářejí mezi dětmi první kamarádské vztahy. Jedná se o dvojici chlapců či dívek, které se vzájemně vyhledávají, hrají si spolu, chodí spolu ve dvojicích, je jim spolu dobře. V kamarádských vztazích se posilují prosociální vlastnosti a sociální dovednosti dětí. Zkušenosti z těchto prvních kamarádských vztahů jsou cenné pro další kamarádské i jiné budoucí partnerské vztahy a rodičovství. Rozvíjejí totiž žádoucí city důležité pro život ve dvou, počáteční city vzájemné přízně a přátelství. Společně s někým sdílí hru, radost i smutek, zklamání. Ve skupině dětí vstupuje dítě do nejrůznějších interakcí s druhými dětmi a je vystaveno i jejich nezájmu, konkurenci. Je pro ně příjemné, když ve třídě najde někoho, s kým souzní.

Podle Vágnerové (2000, s. 128-129) "pro předškolní dítě je kamarád ten, kdo chce to, co chci já. Na druhé straně v této době přijímají i postiženého vrstevníka - ještě si nezafixovaly běžné sociální předsudky." Pokud se setká dítě s předsudky u vzoru, od kterého přejímá svoje chování, který napodobuje, dokáže tyto předsudky převzít, dát je najevo a být až zlé. Ale při vhodném výchovném působení se zajímá o odlišnosti a touží pomáhat. Výchovné působení na harmonické soužití dětí v mateřské škole má velký vliv na rozvoj empatie, schopnosti pomáhat a má dlouhodobé pozitivní důsledky.

Pro posilování prosociálních vlastností a sociálních dovedností dítěte je nezbytná psychická podpora dítěte, bezpečné sociální prostředí, nastavení vhodných podmínek pro předškolní vzdělávání. Pokud dojde k emocionálním poruchám u dětí předškolního věku, nedochází k dostatečnému posilování sebevědomí dítěte, vázne rozvoj jeho osobnosti, jeho prosociálních vlastností a sociálních dovedností. Je třeba vyvarovat se rizikům vzniku emocionálních poruch.

V říjnu 1989 vyšel v časopise Československá psychologie článek Evy Šulcové Význam předškolního věku pro zdravý vývoj populace. Autorka v něm zveřejnila výsledky pilotní studie, která se zabývala příčinami emocionálních poruch dětí v mateřských školách. Se svými kolegyněmi zjistily, že pětina dětí již v předškolním věku vykazuje známky lability osobnosti a nervového systému. Prožívá pocity méněcennosti, selhávání, nedostačivosti. Srovnáním vývojových potřeb dětí a jejich skutečného naplňování vytipovaly autorky rizika a zdroje nepřiměřené či nadměrné zátěže v pedagogickém procesu mateřských škol.

1. Chybí postupná adaptace na vstup do mateřské školy

2. Ve třídách mateřských škol je příliš vysoký počet dětí. V době, kdy probíhal výzkum, jich bylo ve třídě zapsáno v průměru 30. V dnešní době se najdou mateřské školy, které mají výjimku stanovenou na 28 zapsaných dětí ve třídě.

3. V programu mateřských škol chybí dostatečný prostor pro spontánní hru dětí.

4. Organizované činnosti nerespektují dostatečně individuální pracovní tempo dítěte. Část dětí si zvyká na nedokončování činností.

5. Mateřská škola je mylně chápána pouze jako příprava na základní školu.

6. Převládají řízené činnosti ve vnuceném tempu nad spontánními činnostmi.

7. Není respektována skutečnost, že v předškolním věku je pravá hemisféra zralejší než levá.

8. Učitelky mají tendenci k příliš kritickému a výkonově hodnoticímu postoji k dětem.

9. "Přílišné akcentování rozvoje intelektových funkcí na úkor ostatních psychických funkcí a struktur, zejména emocí a morálky skrývá nejen nezdravé narušení harmonického vývoje psychiky dětí, ale i riziko poruch osobnosti ve smyslu morálního vývoje. Morálka se nedá rozvíjet slovy, ale jen činy, osobní zkušeností dětí a na to nezbývá čas, protože to předpokládá vytvoření individuálních citových vazeb k dětem a individuální práci s dětmi, čili také menší počet dětí na jednu učitelku.

10. Výslovně zdraví škodlivé je uvádět děti do situací spěchu, nutit děti k jídlu, zakazovat dojít si na WC dítěti tehdy, kdy ono potřebuje, nerespektování přirozeného studu dítěte, zahanbování či jiné sankcionování enuretického dítěte, zesměšňování a zahanbování dětí obecně. Také nedostatek taktu a úcty k dětem a odmítavý postoj k dětem méně nadaným a problémovým ohrožuje psychické zdraví dětí". (Šulcová, 1989, s. 202-203)

I když je odborný článek se zveřejněným výzkumem z devadesátých let minulého století a RVP PV předpokládá, že v mateřských školách se již s podobnými podmínkami a přístupem k předškolnímu vzdělávání nesetkáme, je nutné si tyto skutečnosti připomenout. Nemáme srovnání, nevíme,

Nahrávám...
Nahrávám...