1.3
Rámcový vzdělávací program a jeho úloha v otázce dvouletého dítěte v mateřské škole
Bc. Lenka Polášková
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání vymezuje obsah, rozsah, ale také podmínky vzdělávání (materiální a věcné podmínky, spoluúčast rodiče aj.). K poslední úpravě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání došlo na základě ustanovení zákona č. 178/2016 Sb., kterým se změnil zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Informace k problematice podmínek vzdělávání dětí mladších tří let stručně zmiňuje kapitola 10.1 RVP.
„Dvouleté děti se nejvíce učí nápodobou, situačním učením, vlastním prožitkem a především hrou. Často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály, zpravidla udrží pozornost jen velmi krátkou dobu. Podmínkou úspěšné pedagogické práce je citlivé přizpůsobování organizace se střídáním nabídky činností, trénováním návyků a praktických dovedností, ponecháním co největšího prostoru pro volné hry a pohybové aktivity.”
Vhodnými aktivitami, které lze volit, je například nápodoba lidských činností, vytleskávání, rytmizace, námětové hry, pohybové hry (jízda na odrážedle). I při běžných a dostupných činnostech se samozřejmě děti mohou rozvíjet.
Adekvátní je tedy zařazení prožitkového a činnostního učení, kooperativního učení. Například Kohoutek (2008) klade důraz také na složku sociálního učení.
Základní okruhy obsahu školního vzdělávacího programu:
-
Identifikační údaje o mateřské škole.
-
Obecná charakteristika školy.
-
Podmínky vzdělávání.
-
Organizace vzdělávání.
-
Charakteristika vzdělávacího programu.
-
Vzdělávací obsah.
-
Evaluační systém a pedagogická diagnostika.
NahoruRVP a ŠVP
Kritéria souladu rámcového a školního vzdělávacího programu
-
respektuje hlavní zásady tvorby ŠVP formulované v RVP PV;
-
respektuje vzdělávací obsah i podmínky dané RVP PV;
-
podává jasný a ucelený obraz o mateřské škole, o způsobu a formách její práce
a poskytovaném vzdělávání;
-
vychází z vize směřování a postupného rozvoje mateřské školy v souladu s podmínkami konkrétní mateřské školy;
-
představuje konzistentní celek, nikoliv soubor izolovaných a nenavazujících skutečností, a je tak dokladem promyšlené, cílevědomé a vzájemně provázané práce;
-
pomáhá učitelům rozvíjet pedagogický styl a strategie odpovídající integrovanému přístupu ke vzdělávání;
-
obsahuje promyšlený systém vnitřní evaluace a pedagogické diagnostiky, včetně forem, časového plánu a zodpovědnosti, kritéria průběžného vyhodnocování jsou jeho vlastní součástí;
-
obsah vzdělávání ztvárňuje do podoby umožňující dosahovat vzdělávacích cílů;
-
sjednocuje to podstatné, ponechává učitelům dostatek volného prostoru k tvořivosti
a individualizaci vzdělávání;
-
je zpracován tak, že mu učitelé rozumějí a mohou z něho při tvorbě TVP dobře vycházet;
-
obsahuje dohodnutá pravidla chování a jednání;
-
je zpracován jasně, přehledně, srozumitelně, kulturní formou, obsahuje informace podstatné pro představení a hodnocení školy a jejího vzdělávacího programu;
-
počítá se spoluprací s vnějšími partnery;
-
je otevřeným dokumentem umožňujícím další rozvoj školy a zkvalitnění vzdělávání.
Jednotlivé oblasti a výstupy individuálně přizpůsobujeme věku dětí a vždy připravujeme alternativu, uvádí také RVP PV.
Je potřeba si uvědomit, že cíle vzdělávání dětí do tří let věku a dětí od tří let do počátku školní docházky jsou velmi podobné. Jsou orientovány na provázání rodinného a institucionálního působení a na to, aby v dítěti probudily zájem o vzdělávání celoživotní. Tedy propojení života dítěte v rodině s působností školy a pedagogů, kteří jsou klíčovým prvkem při adaptaci dítěte mladšího tří let.
Velmi rizikovým faktorem adaptace takto malých dětí je separační úzkost a vysoké riziko vzniku deprivačního syndromu, na který upozorňoval již Zdeněk Matějček.
Adaptaci dítěte mladšího tří let významně ovlivňuje výchova dítěte, jeho osobnost, postoj rodičů k docházce do mateřské školy. Věk dítěte a jeho schopnost či neschopnost porozumět situaci – dětské porozumění situaci. Významnou roli pak samozřejmě má nastavení adaptačního režimu konkrétní mateřské školy.
Mezi problematické aspekty realizace vzdělávání dětí mladších tří let v mateřských školách stále patří:
-
Architektonické uspořádání tříd.
-
Vysoké počty dětí ve třídách.
-
Otázka vybavení tříd (hračkami, didaktickými pomůckami).
-
Problematika hygieny a stravování (doposud nebyly učiněny kroky k přizpůsobení podmínkám dítěte batolecího věku).
-
Problematika zajištění bezpečnosti dětí (náročnost oblasti PO, BOZP, obecně dozor nad dětmi).
-
Otázka personálního zabezpečení.
Jako učitelé se zamýšlíme nad řadou otázek z hlediska organizace, bezpečnosti atd. Zabývá se však koncepce zařazování dětí mladších tří let dostatečně riziky spojenými s psychickým vývojem dítěte? Naslouchá „systém” dostatečně připomínkám takových osobností z řad psychologů a speciálních pedagogů, jako je Václav Mertin, Marek Herman nebo Jiří Halda?
Je v silách učitelek mateřských škol dostatečně zohlednit věkové a individuální zvláštnosti dětí, které z hlediska vývojové psychologie řadíme do kategorie batolat?
Jako příklad dobré praxe můžeme uvést Slovinsko, a to v návaznosti na dokument Evropské unie Roadmap on Equality between women and men, které prezentovalo na…
