dnes je 29.3.2024

Input:

Předčasný vstup dítěte do ZŠ

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.6
Předčasný vstup dítěte do ZŠ

PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.

Povinná školní docházka

 

Většina dětí (cca 75 %) v České republice nastupuje do 1. tříd základních škol v šesti letech, tak jak je stanoveno ve školském zákoně. 

Zahájení povinné školní docházky v šesti letech je v naší zemi dáno do jisté míry i tradicí. Tradice pro vstup dětí do základní školy, tzv. primárního vzdělávání (dle Mezinárodní klasifikace ISCED 1) byla v západní a střední Evropě 6 let a severní a východní Evropě 7 let. V některých evropských zemích nastupují děti do prvních tříd až v sedmi letech (Finsko, Švédsko, Bulharsko, Litva, Estonsko), avšak existují i země, kde děti zahajují povinnou školní docházku již v pěti letech (Anglie, Skotsko, Řecko, Kypr, Nizozemsko atd.). Stejně jako v ČR je šestý rok věku dítěte pro zahájení povinné školní docházky uzákoněn i na Slovensku, Německu, Rakousku, Rumunsku, Slovinsku, Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii atd. (Walterová, E., Greger, D. in Walterová, E. a kol. 2001)

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, umožňuje přijímat taktéž děti mladší šesti let do 1. tříd základních škol. "Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, které k žádosti přiloží zákonný zástupce."

Do školy by mělo nastupovat dítě školsky zralé a školsky připravené, a to se netýká pouze kognitivních předpokladů. Podstatnou úlohu sehrávají i jiné faktory: např. vlastnosti dítěte, taktéž jeho emoční, sociální a tělesná vyspělost, jeho zdravotní stav, ale také i podnětnost prostředí, v kterém dítě vyrůstá.

Pozitiva či úskalí z pohledu odborníků

Běžně do školy nastupují děti na rozdílné úrovni školní připravenosti, což je do jisté míry dáno i vysokým procentem dětí s odkladem školní docházky. Může tedy nastat situace, že v jedné třídě se sejde vedle sebe sedmileté a pětileté dítě. Každý odborník (ať učitelka v mateřské škole, či učitel při zápise do 1. třídy) by měl velmi pečlivě zvažovat, zda podpoří rozhodnutí rodičů, kteří chtějí, aby jejich dítě nastoupilo do 1. třídy ještě před dovršeným šestým rokem. Je to velmi závažné rozhodnutí, kdy na pomyslnou lékárnickou váhu se dávají především kognitivní znalosti dítěte (např. dítě už umí číst, dítě už umí počítat, dítě je mimořádně talentované v některé konkrétní oblasti: například hře na hudební nástroj, konstruktivních hrách, výuce cizího jazyka, prokazuje mimořádné znalosti např. v biologii, historii atd.) a případně ambice rodičů a na druhou misku vah je nutno položit spokojenost dítěte, jeho potřeby, vlastnosti. Psychologové (Mertin, 2012, Vágnerová, 2000) varují před tzv. nezralostí v oblasti sociální a emoční, konkrétně Vágnerová (2000, s. 140) poukazuje, že: "pro emočně nezralé dítě nemá role školáka dostatečnou motivační sílu, protože je subjektivně příliš zatěžující." Zvládání školních povinností není jen záležitostí dítěte samotného, neboť především na počátku školní docházky záleží v prvé řadě na tom, jaké podmínky mu pro úspěšné zvládnutí povinné školní docházky připraví škola a rodina. Nezralé dítě se neučí proto, že by nechtělo, ale proto že ještě nechápe smysl povinnosti. Pro nezralé dítě je nadměrným požadavkem přijetí odpovědnosti za své chování, což role školáka plně vyžaduje.

Období předškolního věku lze označit za období výrazných změn. Například Erikson (1968) předškolní věk nazývá obdobím iniciativy a Piaget (1970) označuje toto období dle vývojového stádia myšlení jako předoperační období, konkrétně období názorného a intuitivního myšlení. Podmínkou bezproblémového absolvování prvního ročníku základní školy je schopnost dítěte uvažovat na úrovni konkrétních logických operací, což znamená opuštění fáze názorného a intuitivního myšlení, tzv. prelogického myšlení, které je charakteristické pro předškolní věk a bývá ovládáno aktuálními pocity a potřebami dítěte, egocentrismem a fantazií.

Školní připravenost lze charakterizovat jako dosažení optimální úrovně vědomostí, dovedností a návyků potřebných pro úspěšné zvládnutí školních povinností. Vágnerová (2000, s. 136) definuje školní zralost jako kompetence, které jsou závislé na zrání a školní připravenost jako kompetence, na jejichž rozvoji se ve větší míře podílí učení." Pomyslná hranice mezi školní zralostí a školní připraveností je téměř nepatrná. V pedagogickém slovníku jsou tyto termíny chápány sice jako 2 oddělené složky, které se však vzájemně doplňují a podmiňují. Valentová (In Kolláriková, Pupala, 2001) rozděluje školní připravenost na 4 složky: kognitivní, emocionálně-sociální, pracovní a somatickou.

Učitelka mateřské školy může rodičům pětiletého dítěte, kteří uvažují o jeho předčasném nástupu do základní školy, nabídnout, ať se přijdou na své dítě podívat přímo do třídy, čímž rodičům umožní vidět své dítě ve srovnání s ostatními dětmi. Většina rodičů je nadšena svým dítětem, žasne, co vše si pamatuje, o co vše se zajímá, jak rychle dělá pokroky, už umí tolik písmen nebo dokonce už čte, také má výbornou paměť, stačí, když jednou slyší nějakou písničku a už si ji pamatuje a je neporazitelné v pexesu... Mnohdy stačí, když rodiče vidí, že jejich dítě je stejně šikovné jako ostatní děti v mateřské škole.

Mateřská škola rodičům může taktéž doporučit vhodnou odborně populární knihu, která pojednává o problematice vstupu dítěte školy, nabídnout jim individuální konzultaci, informovat rodiče o podmínce stanovené ve školském zákoně, tj. zajištění odborných vyjádření. Většina mateřských škol pro rodiče budoucích školáků pořádá besedy před zápisem do 1. tříd základních škol, kdy jsou pozváni např. pedagogové z okolních základních škol, taktéž někdy bývá přizván pracovník pedagogicko-psychologické porady. Na tuto besedu je vhodné, aby učitelka mateřské školy pozvala i rodiče, kteří uvažují o předčasném nástupu dítěte do základní školy.

Problematice vzdělávání dětí mimořádně nadaných je věnována pozornost v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (2005), který vymezuje klíčové kompetence s ohledem na akceptování přirozených vývojových specifik dětí předškolního věku a respektování individuálních možností a potřeb každého dítěte. Prezentované očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla) mohou pomoci odhalit učitelce mateřské školy, v kterých oblastech dítě dosahuje mimořádných schopností či mimořádného nadání. Učitelka mateřské školy by měla vhodně přizpůsobit vzdělávací podmínky těmto dětem, např. přípravou tzv. nadstandardních aktivit, podle zájmu a mimořádných schopností dítěte (např. nabídnout dítěti, které již projevuje zájem o čtení, aby svým kamarádům např. přečetlo krátký úryvek, nabídnout dítěti encyklopedie, umožnit mu řešit náročnější úkoly, experimentovat, ale také spolupracovat s ostatními dětmi atd.). Nabídka činností by neměla být pouze jednostranná a zaměřená jen rozvoj mimořádných schopností či nadání dítěte, ale pestrá v celé šíři obvyklé vzdělávací nabídky. Pro vzdělávání mimořádně nadaného dítěte je vhodné, když učitelka mateřské školy ve spolupráci s rodiči připraví individuálně vzdělávací plán a dle potřeby obě strany spolupracují s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Pozitiva či úskalí z pohledu rodičů

K posouzení vhodnosti zahájení povinné školní docházky se používají různé testy školní zralosti. V dnešní době existují i testy zaměřené na školní připravenost. Tyto testy provádějí zkušení pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. Některé orientační a známé testy mohou provádět i učitelky v mateřských školách při posuzování úrovně předškoláků a učitelé základních škol u zápisů. Částečně využívají i těchto testů zdravotničtí pracovníci při předškolních pediatrických prohlídkách v pěti letech dítěte. Při zvažování předčasného nástupu dítěte do školy (ale taktéž i při odkladu školní docházky) je pak nutné celkové individuální a důkladné vyšetření dítěte v pedagogicko-psychologické poradně, jehož podstatnou částí jsou testy inteligence a jejích jednotlivých složek.

Rodiče dítěte by si měli uvědomit, že i když se jedná např. o dítě mimořádně nadané, nemusí se tato vyspělost týkat všech oblastí. Pro předškolní dítě je charakteristická zvídavost. Rodiče bývají svým dítětem mnohdy až okouzleni, co vše už umí, jak je šikovném co vše si pamatuje, bohužel jejich hodnocení je většinou subjektivním názorem bez schopnosti nadhledu, což rodičům nelze vyčítat. Oni dítě chválí, protože ho milují, čím více ho chválí, tím ho více povzbuzují a motivují. Např. mnohé děti v mateřské škole už rozeznají některá písmena, rodiče mají radost, tak děti chválí, děti jsou motivované a společně s rodiči poznávají nová písmena. Poslední výzkumy v oblasti čtenářské gramotnosti v předškolním věku ukazují, že dítě při vstupu do základní školy zná v průměru 10 - 12 písmen, některá písmena dokáže i zapsat hůlkovým písmem (Wildová, 2012). Izolovaná znalost písmen však ještě neznamená, že dítě už umí číst, přestože znalost písmen rozvoj čtení významně podporuje. Rozhodnutí o předčasném nástupu dítěte do základní školy by rodiče měli dobře rozmýšlet, je to jedno z velmi závažných rozhodnutí v životě dítěte, ale i v životě rodiny. Vstupem do školy končí tzv. "bezstarostné dětství", a rodiče dítěte by měli pečlivě zvážit, zda je opravdu na tuto změnu připraveno nejenom dítě, ale i rodina.

Nástup do školy je totiž možné chápat také jako fázi odpoutání se ze závislosti na rodině, kdy je vliv rodiny postupně oslabován a nahrazován působením jiných sociálních skupin. Rodiče by se měli sami sebe zeptat, zda je dítě schopné tohoto odpoutání a zda jsou na toto odpoutání dostatečně připraveni i oni. Rodiče by měli samozřejmě do jisté míry respektovat i přání dítěte, pokud do školy nechce a chce jít až za rok se svým kamarádem. Nemusí se obávat, že pokud talentované či nadané dítě nenastoupí o rok dřív do základní školy, že tím dojde např. k jeho stagnaci. Rodiče takového dítěte se mohou domluvit s učitelkami v mateřské škole na individuálním vzdělávacím plánu, mohou dítěti zajistit zájmové aktivity: dítě může navštěvovat např. základní uměleckou školu, zájmový kroužek s výukou anglického jazyka, atd. Učitelka mateřské školy může taktéž doporučit rodičům, zda nechtějí využít nabídek různých organizací, které se věnují vzdělávání a výchově nadaných dětí (bližší informace lze nalézt na webových stránkách např. www.talent-nadani.cz, www.mensa.cz/nadane-deti/ atd.). Na těchto stánkách lze nalézt informace o pořádaných odborných přednáškách, zajímavých diskuzích, dětských táborech, nabídce škol, knih, her, soutěží, ale také zda v okolí pracuje nějaký klub pro nadané děti atd.

V případě, že se rodiče rozhodnou pro předčasný nástup svého dítěte narozeného v období od září do konce prosince do základní školy, musí o to písemně zažádat, a k žádosti přiložit požadované odborné vyjádření školského poradenského zařízení. V případě, že se jedná o dítě narozené od ledna do konce června, musí přiložit ještě vyjádření odborného lékaře.

Rodiče by toto rozhodnutí měli vždy velmi pečlivě zvážit a zjistit si např. informace o škole, kam chtějí své dítě k povinné školní docházce přihlásit. Tyto informace mohou získat z webových stránek jednotlivých škol, dále návštěvou dne otevřených dveří, rozhovorem s rodiči,

Nahrávám...
Nahrávám...