dnes je 29.3.2024

Input:

Práce s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí v mateřské škole

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.6.2
Práce s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí v mateřské škole

PhDr. Zora Syslová, Ph.D.

 

Současná mateřská škola, jak vyplývá z kurikulárních dokumentů, zastává mnoho funkcí, které přinášejí mnohem vyšší nároky na potřebné dovednosti učitelů mateřských škol. Jedním z nových požadavků na vzdělávání dětí předškolního věku je "doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení"1, což znamená nejen dobře znát rodinné prostředí, ze kterého dítě přichází, ale skutečně doplňovat, co v tomto rodinném prostředí chybí.

U dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí to pak samozřejmě znamená, že učitelka mateřské školy musí pro tyto děti vytvářet mnohem více stimulujících podnětů tak, aby byly "maximálně podporovány individuální rozvojové možností dětí a umožňováno tak každému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná."2

V případě dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou tedy nároky na práci učitelky mateřské školy mnohem vyšší. Problematické oblasti v realizaci včasné péče se především týkají zapojení rodičů do programu rozvoje dítěte (nedostatečná komunikace mezi školou a rodinou, lhostejný přístup ke vzdělávání, nedůvěra v instituce, rizikové chování rodiče apod.). Dalším rizikem jsou nízká očekávání pedagoga od dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí. Je známo, že čím vyšší očekávání učitelka má, tím lepších výsledků dítě dosahuje. Svá očekávání totiž učitelka promítá do podpory dítěte, podněcování k lepším výsledkům, pozitivní komunikaci s ním apod.

Jde o celý komplex dovedností učitelky mateřské školy, ke kterým patří především schopnost diagnostikovat, dovednost vytvořit bohaté a stimulující prostředí, schopnost navázat s rodiči efektivní spolupráci, dovednost partnersky komunikovat atd. Kompetencím učitelky je věnovaná samostatná kapitola, proto se nyní budeme snažit akcentovat pouze základní okruhy přístupů učitelky při vzdělávací práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Pro učitelky je obvykle prioritou pomoci dítěti adaptovat se na nové prostředí, naučit děti hrát si s hračkami, používat různé materiály, začít budovat správné hygienické a pracovní návyky, učit děti respektovat stanovená pravidla atd. Pak teprve nastupuje získávání dalších dovedností týkajících se přípravy dítěte na školní docházku.

 

K zásadám, které by měla učitelka dodržovat, patří:

  • Projevovat patřičný respekt, pochopení a bezpodmínečné přijetí dítěte.

  • Respektovat prostředí a kulturu, z níž dítě pochází.

  • Být trpělivá.

  • Při práci s dětmi postupovat od jednoduchého ke složitějšímu.

  • Používat názorné pomůcky, vše dětem vysvětlovat jednoduchými slovy a ověřovat si, zda rozumí všemu, co řekla.

  • Vycházet z pozitivních vlastností dítěte a z toho, co dítě už umí, navázat na to a využít toho při učení nového.

Jednou z nejdůležitějších věcí v mateřské škole je cíleně podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků v problematice práce se sociálně znevýhodněnými dětmi a zajistit dostatek informací, popřípadě metodických materiálů k této problematice.

V případě potřeby je dobré přijmout asistenta pedagoga pro děti se sociálním znevýhodněním a spolupracovat s dalšími organizacemi, které pracují s rodinami ohroženými sociálním vyloučením.

 

Práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem

Děti s odlišným mateřským jazykem patří také do skupiny dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Naučit se novému jazyku a adaptovat se na nové prostředí bude u každého dítěte jiné. Lišit se bude v délce, ale i ve způsobu provedení.

Pro mnohé děti s odlišným mateřským jazykem bude mateřská škola prvním setkáním s českými dětmi a

Nahrávám...
Nahrávám...