dnes je 16.8.2022

Input:

Plán institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách od září 2022

15.12.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

0.8
Plán institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách od září 2022

PaedDr. Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT ČR

Na tom, že systematické a trvalé zařazení školních psychologů a školních speciálních pedagogů do českého vzdělávacího systému je potřebné, panuje široká shoda. Princip společného vzdělávání, zvaný zjednodušeně „inkluze”, potřebuje ještě mnohá vylepšení, ale určitě ho nemáme v plánu opustit. Možnost využít školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga (dále ŠP/ŠSP) v každé škole, která to bude potřebovat, je proto velmi žádoucí. Věříme, že je to jedna z cest, jak v praxi zmenšit problémy a akcentovat výhody společného vzdělávání. Naším hlavním cílem je, aby každé nebo téměř každé dítě mohlo v případě potřeby využít těchto služeb. To by mělo pomoci zlepšit nejen výsledky vzdělávání, ale i to, jak se děti ve škole cítí (dnes pro to používáme módní výraz well-being). A i když v centru vzdělávání jsou především děti, ukotvení těchto pozic v systému by mělo zároveň podpořit i well-being pedagogů.

O vytvoření modelu institucionalizace specializovaných pozic ve školách (jmenovitě školního psychologa, školního speciálního pedagoga a také školního asistenta) hovoří výslovně také Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ čili základní strategický dokument schválený vládou ČR, kterým se řídíme a budeme řídit nejméně v následujících deseti letech.

Koho se model týká

Pro přehlednost ponechám stranou mateřské školy, neboť vzhledem k jejich specifikům hodláme postupovat trochu jiným způsobem. Ponechám stranou i střední školy, a to proto, že jim zatím ponecháme stávající systém, abychom pak v další etapě postupovali obdobně jako u škol základních. Pro tento účel zatím mezi střední školy řadíme i nižší stupně víceletých gymnázií. Vynechám rovněž školy speciální, mimo jiné proto, že kvalifikaci, kterou by měl mít „náš” školní speciální pedagog, splňují teoreticky všichni učitelé, kteří v nich působí. Následující popis se tedy bude týkat výhradně základních škol všech zřizovatelů, tedy i soukromých a církevních.

Jak se systém připravoval a kdy by se měl spustit

Systém připravujeme už dlouhou řadu měsíců. Během té doby jsme absolvovali mnoho jednání se zástupci škol, krajů, pedagogicko-psychologických poraden, psychologů i speciálních pedagogů. Inspirovali jsme se i v zahraničí, například ve Slovinsku. Na základě těchto setkání a zkušeností se původní koncept postupně vyvíjel, takže i když jde stále ještě pouze o návrh, získal už velmi konkrétní obrysy. Chtěli bychom, aby začal fungovat od září 2022, přičemž školy i pedagogicko-psychologické poradny by měly mít několik měsíců na důkladnou přípravu.

Financování

Pokud bude systém schválen, bude v první fázi (do konce roku 2024) financován z evropských peněz, tedy z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), který bude nástupcem současného OP VVV. Od samotného počátku je ale připravován v takové podobě, aby mohl být od 1. ledna 2025 „překlopen” do národního financování. Tomu bude odpovídat i nutná změna legislativy.

Analýza současné situace

Při přípravě jsme vycházeli z analýzy současného využití těchto pozic na základních školách. Dnes mohou školy využít buď tzv. šablony, nebo podpůrná opatření na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny (dále PPP). Oba způsoby lze i kombinovat. Jejich společnou nevýhodou je to, že z pohledu pracovníků neznamenají jistotu: pracovní poměr je uzavírán na dobu trvání projektu či opatření, tedy na rok či dva. Jako krajní možnost je sice tolerována i varianta financování z prostředků na nepedagogy, což je ale nesystémové řešení, které lze využít jen dočasně, např. k překlenutí období, kdy pozice nemůže být financována vůbec. Podpůrné opatření se navíc týká pouze žáků s SVP. Těmito dvěma způsoby je dnes ve školách financováno necelých 900 úvazků ŠP/ŠSP, přičemž průměrný úvazek je něco přes 0,4. Zhruba lze říci, že jedna, druhá nebo obě pozice jsou dnes zastoupeny asi na třetině základních škol.

Výhoda nového návrhu

Navrhovaný systém by měl odstranit hlavní současnou nevýhodu, tedy nejistotu. Psychologové a školní speciální pedagogové budou moci být zaměstnáni na neurčito. Zároveň každá škola od 20 žáků výše bude moci dosáhnout alespoň na minimální úvazek ŠP/ŠSP.

Jak by to tedy mělo vypadat?

Hlavním principem bude to, že větší školy budou přímo zaměstnavateli ŠP/ŠSP, kdežto malé školy se o něj podělí, přičemž jeho zaměstnavatelem by měla být místně příslušná pedagogicko-psychologická poradna.

Tabulka 1: Velikost úvazku podle počtu žáků ve škole

Počet žáků ve škole Poskytnutá souhrnná výše úvazku školního speciálního pedagoga a školního psychologa
20–99 0,2
100–179 0,4
180–299 0,5
300–399 0,8
400–749 1,0
750–999 2,0
1 000 a více 2,5

Základní kritérium

Základním kritériem by měl být počet žáků školy. Škola se 180 a více žáky bude zaměstnavatelem ŠP/ŠSP, u škol s 20–179 žáky bude zaměstnavatelem poradna. Konkrétní výše úvazků podle počtu žáků školy najdete v tabulce 1.

O tom, jak bude úvazek využit, rozhodne ředitel školy. Buď může celý přidělený úvazek využít pro jednu z obou pozic (třeba jen pro školního psychologa), nebo ho může rozdělit v libovolném poměru. Například úvazek 1,00, na který má nárok škola se 400–749 žáky, může být rozdělen na 0,5 úvazku ŠP a 0,5 úvazku ŠSP, ale třeba také 0,3 ŠP a 0,7 ŠSP aj. V období financování z OP JAK však kvůli pravidlům programu nelze dělit na jemnější díly než desetiny úvazku (takže nebude možné např. rozdělení 0,25 a 0,75. Školy také nemusí přidělený úvazek využít celý, ostatně alespoň v první fázi ho nebudou muset využít vůbec, nebudou-li ho potřebovat. Počet žáků by se měl vypočítat ze školních matrik jako průměrný počet za poslední tři roky, aby byla zajištěna větší stabilita. Počítáme přitom s tím, že v další fázi, až bude systém financován ze státního rozpočtu, budou např. nově vznikající nebo rychle rostoucí školy moci požádat o jiný způsob výpočtu.

Pomocné kritérium

Pomocným kritériem by mělo být ještě procento dětí s diagnostikovaným druhým a vyšším stupněm podpůrných opatření. Toto kritérium se využije u škol s nejméně 400 žáky a bude znamenat navýšení úvazku školního speciálního pedagoga o 0,1 až 0,4 úvazku. Přesné rozdělení ukazuje další tabulka.

Tabulka 2: Navýšení podle podílu žáků s SVP)

Procento žáků s SVP (PO 2. a vyššího stupně) Navýšení úvazku školního speciálního pedagoga
12–14,99 % žáků se SVP + 0,1 úvazku ŠSP
15–19,99 % žáků se SVP + 0,2 úvazku ŠSP
20–24,99 % žáků se SVP + 0,3 úvazku ŠSP
více než 25 % žáků se SVP + 0,4 úvazku ŠSP

Situace v malých školách

Jak už bylo řečeno, u škol do 179 žáků by neměla být zaměstnavatelem přímo škola, ale pedagogicko-psychologická

Nahrávám...
Nahrávám...