6
Náplň práce asistenta pedagoga
PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.
Náplň práce asistenta pedagoga formálně stanovuje ředitel dané školy nebo školského zařízení, a to buď přímo v pracovní smlouvě, nebo v samostatném dokumentu (navazujícím na určení pracovní pozice podle pracovní smlouvy).
Při stanovení náplně práce asistenta je ředitel povinen držet se základního vymezení hlavních činností podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (vyhláška č. 27/2016 Sb.). Vyhláška v § 5 stanovuje obecný popis činnosti asistenta pedagoga a rozlišuje zde dvě úrovně asistentské profese.
NahoruVyšší úroveň profese
Pro vyšší úroveň profese asistenta pedagoga – to jsou ti asistenti, kteří podle zákona musí mít alespoň maturitu a nějaké pedagogické vzdělání k tomu – vyhláška popisuje hlavní činnosti takto:
„(3) Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména
a) přímou pedagogickou činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřenou na individuální podporu žáků a práce související s touto přímou pedagogickou činností,
b) podporu žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a při přípravě na výuku, žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti,
c) výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků a další činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí.”
NahoruNižší úroveň profese
Pro nižší úroveň profese asistenta pedagoga – to jsou ti asistenti, kteří podle zákona nemusí mít maturitu, stačí jim ukončené základní vzdělání doplněné o kvalifikační kurz pro asistenty – vyhláška popisuje hlavní činnosti takto:
„(4) Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména
a) pomocné výchovné práce zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
b) pomocné organizační činnosti při vzdělávání skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
c) pomoc při adaptaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školní prostředí,
d) pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,
e) nezbytnou pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,
f) pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.”
Ze základního rozlišení obou úrovní asistentské profese vyplývá, že asistenti na vyšší úrovni by měli pomáhat žákům a učitelům s více odborně náročnými činnostmi (s učivem), zatímco asistenti na nižší úrovni by měli pomáhat pedagogům a žákům hlavně s méně kvalifikovanými činnostmi (s pomocnými výchovnými pracemi). Protože je ale v praxi zřejmé, že někteří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou ve škole potřebovat pomoci v obou oblastech, vyhláška v odstavci č. 5 umožňuje, aby takovým žákům byl doporučen asistent na vyšší úrovni, který ovšem následně bude v praxi vykonávat i úkoly standardně definované pro asistenty na úrovni nižší:
„(5) Jednomu žákovi nelze doporučit současně více než jedno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga. Asistent pedagoga uvedený v odstavci 3 může za tím účelem zajišťovat i činnosti uvedené v odstavci 4.”
NahoruNepřímá pedagogická činnost
Důležitou součástí náplně práce asistenta pedagoga je i tzv. nepřímá pedagogická činnost, kterou legislativní dokumenty označují termínem „práce související s přímou pedagogickou činností”. Výkon této činnosti je v první řadě uveden v zákoně o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších novelizací), který v § 22a uvádí:
„§ 22a Pracovní doba pedagogických pracovníků
(1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a) přímou pedagogickou činnost,
b) práce související s přímou pedagogickou činností.”
Přesnější popis úkonů, které mohou spadat do nepřímé pedagogické činnosti, je pro praxi definován vyhláškou stanovující pracovní řad pro zaměstnance škol a školských zařízení (vyhláška č. 263/2007 Sb., ve znění pozdějších novelizací). I vyhláška používá pro nepřímou pedagogickou činnost označení „práce související s přímou pedagogickou činností”:
„§ 3 Pracovní doba pedagogických pracovníků
(1) V pracovní době pedagogičtí pracovníci vykonávají
a) přímou pedagogickou činnost,
b) další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen „žáci”) ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a…
