dnes je 30.1.2023

Input:

Jiné formy asistence: osobní asistent

1.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12
Jiné formy asistence: osobní asistent

PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D.

Pozice osobního asistenta se od profese asistenta pedagoga v mnoha ohledech poměrně významně liší. V první řadě je potřeba zdůraznit, že nejde o pozici z oblasti školství, ale o profesi z oblasti sociálních služeb – spadá tedy do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Jako služba je osobní asistence definována zákonem o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.) takto:

§ 39 Osobní asistence

(1) Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje.

(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti:

a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

b) pomoc při osobní hygieně,

c) pomoc při zajištění stravy,

d) pomoc při zajištění chodu domácnosti,

e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,

f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Protože jde o sociální službu, zaměstnavatelem osobního asistenta nikdy nemůže být škola, ale vždy musí jít o zaměstnance instituce, která je registrovaná jako poskytovatel sociálních služeb (nejčastěji jde o nějakou nestátní neziskovou organizaci). Pro přehled o organizacích, které v různých regionech České republiky poskytují službu osobní asistence, lze využít registr sociálních služeb spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a dostupný na tomto odkaze: iregistr.mpsv.cz .

Ve školách se osobní asistent může vyskytovat ve dvou odlišných situacích:

1. Na doporučení školského poradenského zařízení.

2. Bez doporučení školského poradenského zařízení, pouze na základě dohody mezi ředitelem školy, rodiči podporovaného žáka a zaměstnavatelem osobního asistenta.

První uvedená situace, kdy osobního asistenta do vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami doporučí školské poradenské zařízení, je pojmenována v § 9 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných:

„§ 9 Působení dalších osob poskytujících podporu

Působení dalších osob, které žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami po dobu jeho pobytu ve škole poskytují podporu podle jiných právních předpisů, zejména osobního asistenta, se umožní na základě vyjádření školského poradenského zařízení.

I v této situaci platí, že zaměstnavatelem osobního asistenta zůstává nějaká mimoškolní instituce, specifické je zde ovšem to, že ředitel školy je povinen přítomnost osobního asistenta ve škole umožnit.

V druhé uvedené situaci, tedy pokud školské poradenské zařízení podporu osobního asistenta ve škole v doporučeních neuvede, záleží jen na řediteli školy, zda ve škole – na žádost zákonného zástupce žáka – umožní přítomnost osobního asistenta (který z pohledu školy představuje cizí osobu).

Od asistenta pedagoga se osobní asistent liší také tím, že jeho podpora by měla směřovat výhradně k žákovi, kterému je služba osobní asistence určena. Tedy i v případě, že osobní asistent poskytuje své služby ve škole, během vyučování, měly by být tyto služby zaměřeny výhradně na jednoho konkrétního žáka, s ostatními žáky třídy by osobní asistent v podstatě neměl přicházet do kontaktu.

Ekonomické zabezpečení pozice

Zásadní rozdíl je také v ekonomickém zabezpečení pozice – na rozdíl od asistenta pedagoga, jehož mzda je bezezbytku financována ze státního rozpočtu, v případě osobního asistenta si na jeho plat musí finančně přispívat klient asistenční služby (v případě žáků škol spolufinancují mzdu osobního asistenta jejich zákonní zástupci). A to v poměrně nemalém rozsahu: Podle vyhlášky k zákonu o sociálních službách (vyhláška

Nahrávám...
Nahrávám...