dnes je 28.9.2022

Input:

Diabetes mellitus neboli cukrovka u dětí

12.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.3
Diabetes mellitus neboli cukrovka u dětí

MUDr. Pavla Hružíková

Diabetes mellitus

Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová (cukrovka, používaná zkratka DM) je chronické onemocnění, které je charakterizováno zvýšenou hladinou cukru v krvi (tzv. hyperglykémií). Příčinou je nedostatek hormonu inzulínu, popř. jeho snížená účinnost, eventuálně kombinace obou. Toto onemocnění je v současné době nevyléčitelné a dochází k ovlivnění funkce mnohých částí těla. Během diabetu dochází k závažným komplikacím v rámci celého organismu.

Klasifikace diabetu

Diabetes mellitus je onemocnění, jehož základní charakteristikou je hyperglykémie, která může vznikat z různých příčin.

  • Diabetes I. typu

Diabetes I. typu začíná obvykle v období dětství nebo dospívání. U dětí mladších 1 roku je velmi vzácný, poté incidence stoupá, nejprve u dětí ve věku 2–4 let, vysoký výskyt se pak nachází u dětí v rozmezí 10–14 let. Projevuje se destrukcí buněk Langerhansových ostrůvků autoimunitně (může být vyvoláno např. i viry, které iniciují imunitní odpověď) a tím dochází k absolutnímu nedostatku inzulínu v organismu. Pacient je doživotně závislý na přísunu inzulínu (inzulin – dependentní).

  • Diabetes II. typu

Non-inzulin-dependentní diabetes mellitus (NIDDM). U tohoto typu diabetu je syntéza inzulínu zachována, ale dochází k inzulínové rezistenci, kdy organismus neumí na inzulín reagovat. Tento typ diabetu se vyskytuje u starších lidí a v počátečních stádiích choroby postačují k léčbě preventivní opatření (dieta, pohybová aktivita) a léčba perorálními antidiabetiky, v pozdějších stádiích je nutná terapie injekčním inzulínem.

  • Gestační diabetes

Setkáváme se s ním u žen v těhotenství a bývá spuštěn těhotenskými hormony. V současné době všechny těhotné ženy podstupují ve 24.–28. týdnu těhotenství orální glukózový toleranční test (oGTT) k detekci těhotenské cukrovky.

Další typy diabetu mohou být způsobeny léky (např. glukokortikoidy), infekcemi (zarděnky), destrukcí slinivky břišní (zánět, trauma, chemikálie), různými genetickými defekty (v buňkách pankreatu, v inzulínu, genetické syndromy typu Downův syndrom).

Klinický obraz

Začátek onemocnění je většinou náhlý a akutní a je charakterizován značnou žízní (tzv. polydipsií) a následkem toho četným močením (tzv. polyurií). Tímto se organismus brání a spolu s vodou dochází k částečnému odstranění cukru z krve do moči. Dále dochází v důsledku změn poměrů vody a iontů k rozmazanému, neostrému vidění. Často bývá nechuť k jídlu a pacient paradoxně hubne. Zejména u pacientů s diabetem I. typu může docházet ke zvracení a bolestivosti břicha, která může až simulovat akutní břišní příhodu. Postižený se cítí unavený, stává se mnohem víc iritabilní a u dětí může docházet ke snížení školní výkonnosti a soustředěnosti. Pomalý nástup nemoci je méně častý, bývá více u diabetu II. typu a pacienti si kromě únavy stěžují na časté mykózy a kandidové infekce v oblasti úst, genitálu a kožní infekce. U dětí je nástup tak akutní, že mnohdy dochází rovnou až k poruchám vědomí.

Diagnostika

Podezření na onemocnění cukrovkou můžeme pojmout u osob s příznaky neutišitelné žízně, častým močením a dalšími klinickými příznaky. U dlouhodobějšího nediagnostikovaného diabetu můžou být vodítkem také onemocnění patřící k pozdním komplikacím choroby. Diabetes mellitus se diagnostikuje hodnotou glykémie. V případě nejasnosti se provádí orální glukózový toleranční test, kdy testovaná osoba vypije roztok glukózy během 5 minut a následují krevní odběry.

Léčba diabetes mellitus

Léčba diabetu je komplexní. Skládá se nejen z aplikace inzulínu, pokud je potřeba, ale důležitou a neodmyslitelnou součástí jsou i režimová opatření a životní styl.

Dieta

Dieta je základem léčby diabetu a velmi výrazně ovlivňuje nežádoucí hyperglykémii. Neexistuje jedna konkrétní dieta pro všechny diabetiky. Obecně lze říci, že nejdůležitější je zachovat racionální, regulovanou stravu, a to nejen u lidí s diabetem. Poté je důležité dbát na jedinečnost člověka a jeho konkrétního onemocnění, strava musí být speciálně upravena pro děti, dospívající, těhotné či kojící ženy a osoby s jiným závažným onemocněním. Strava by měla obsahovat správný poměr tuků, cukrů a bílkovin, stejně jako minerálů a vitamínů. Důležitý je i dostatek vody a pozor by si diabetici měli dávat na mnohé nápoje, které obsahují značné množství skrytých cukrů. Množství potravin se často převádí na tzv. „chlebové” výměnné jednotky. Většina diabetiků již poté ví, kolik energie přibližně obsahuje která potravina a hmotnosti jednotlivých dávek.

Sacharidy (cukry) tvoří 50–60 % příjmu kalorií a je vhodné konzumovat tzv. „pomalé” složité cukry, které tak rychle nezvyšují hladinu cukru v krvi a déle zasytí. Tj. celozrnné pečivo, ovesné vločky, brambory, luštěniny. Ovoce a mléčné výrobky obsahující jednoduché cukry jsou vhodné, ale v omezeném množství.

Bílkoviny tvoří 10–20 % příjmu energie a tuky přibližně 30 %. Je nutno dbát na výživné hodnoty jednotlivých substancí.

Důležitá pravidla:

  • Nevynechávat jednotlivé porce jídla (ideálně 5–6 menších porcí denně).

  • Zachovávat dané velikosti a rozložení jednotlivých porcí.

  • Při změně fyzické aktivity přizpůsobit množství přijaté potravy.

  • Průběžně kontrolovat hladiny cukru glukometrem, obzvláště při změně režimu!

  • Přijímat dostatek vlákniny, která snižuje rychlost vstřebávání glukózy z trávicího traktu do krve a tím snižuje výkyvy krevního cukru.

  • Mít při sobě vždy nějaký záchranný cukr (např. hroznový cukr v podobě bonbonů)!

  • Pozor na DIA sladkosti – obsahují velký obsah tuků!

Fyzická aktivita

Fyzická aktivita je neméně důležitá v léčbě diabetu. Kromě obecně prospěšných vlivů (spalování energie, redukuje tělesnou hmotnost, zlepšení krevního oběhu, nálady) zvyšuje i citlivost tkání na inzulín, tudíž je menší potřeba inzulínu dodávaného nebo vlastního. V prevenci chronických postižení je velmi důležitý vliv pohybu na kardiovaskulární systém. Je vhodné provádět nějaký pohyb každý den alespoň 30 minut rozdělených do dvou až tří menších částí. Do fyzické aktivity se počítá i chůze, úklid a běžné denní aktivity, které nejsou vysloveně sportem. Je nutné dbát na vlastní pocity, nepřeceňovat se (ale ani nepodceňovat se) a případně kontrolovat hladinu krevního cukru.

Pravidla při cvičení a sportu:

  • Pohybovou aktivitu vykonávat po malých dávkách denně.

  • Cvičit až za 1–2 hodiny po jídle (nepočítají se malé „svačinky” na udržení glykémie).

  • Pro injekci inzulínu používat nezatěžovaná místa (např. neaplikovat do stehna před túrou či jízdou na kole, do ramene při zvedání těžkých břemen).

  • Při intenzivním cvičení v případě pumpy je vhodné snížit bazální dávku inzulínu na 50–80 %, popř. průběžně dodávat cukry.

  • Hypoglykémie se může projevit až do 24 hodin po sportovní zátěži!

  • Nejsou vhodné silové nárazové sporty!

  • Nejsou vhodné anaerobní sporty (prudké sprinty), kdy dochází k laktátové acidoze!

  • Obzvláště při sportech vyžadujících vysoké soustředění je vhodný dohled!

Farmakologická léčba – inzulíny a jejich typy

Krátkodobě působící inzulíny jsou inzulíny k zvládnutí akutních situací, před jídlem, je možno je aplikovat intravenózně. Při obvyklém podkožním podání účinkují za 15–30 minut, účinek trvá 4 hodiny. Patří k nim inzulíny Insulin lispro a Insulin aspart.

Středně dlouho působící inzulíny jsou zakalené suspenze, je možno aplikovat je pouze podkožně. Patří k nim amorfní inzulín (lidský a prasečí), NPH inzulín, stabilizované směsi s rychlým nástupem, ale delší dobou trvání účinku. Aplikují se většinou 2x denně.

Dlouhodobě působící inzulíny se pomalu vstřebávají, ale jejich účinek trvá až 24 hodin, proto se aplikují 1x denně.

Režim podávání záleží na stupni onemocnění a kompenzaci diabetu. Nejčastěji se u diabetu I. typu aplikuje krátkodobě působící inzulín před hlavními jídly (3x denně) a středně či dlouhodobě působící inzulín na noc, popřípadě 2x denně (ráno a večer). Specifické podání je v případě inzulínové pumpy, která nejlépe kopíruje bazální sekreci inzulínu zdravou slinivkou.

Technologie a pomůcky k aplikaci inzulínu

Inzulínová stříkačka (inzulinka) se k domácí aplikaci již nepoužívá. Má vyznačenou stupnici a je třeba vždy připravit jednotlivou dávku.

Obr. 1: Inzulínová stříkačka (ZDROJ: Autor neznámý. Standart insulin syringe.jpg. [online] Publikováno

Nahrávám...
Nahrávám...