4.4
Činnosti učitelky v mateřské škole
Doc. PaedDr. Radmila Burkovičová, Ph.D.
Pojem "činnost" je v současné české mateřské škole (dále také MŠ) běžně používaný zejména učitelkami, a to jak v souvislosti s dětmi, tak i v souvislosti s učitelkami. Zaslechneme např.: "s dětmi jsem vykonávala činnost..."; "ta činnost byla pro děti náročná..." "Děti, kterou činnost jste dnes s paní učitelkou uskutečňovaly?" ptá se učitelka nastupující k dětem na pozdější směnu. Učitelky však vykonávají samostatně i činnosti, do nichž děti zapojeny nejsou, přesto však tyto činnost mají vztah k výchově, ke vzdělávání, k péči, k pomoci svěřenému dítěti - připravují pomůcky pro děti; promýšlejí návaznost, gradaci, individualizaci, konkretizaci úkolů pro skupinovou činnost; analyzují jednání dětí v situacích prožitků; domlouvají se na postupech integrace dítěte do skupiny dětí ve třídě apod.
Podle V. Švece dokáže učitel uskutečnit činnost i v náročných pedagogických situacích, pokud využívá svých implicitních znalostí. Jeho profesionální znalosti toho totiž zahrnují více, než může jako subjekt říci nebo napsat (Švec, 2005, s. 35). Avšak domníváme se, že je potřeba, aby učitelka dokázala o průběhu vlastní pedagogické činnosti i odpovídajícím způsobem ostatní informovat. Profese učitelky MŠ je i ze strany rodičů mnohdy považována zejména za službu "hlídání" jejich dětí v době, kdy oni vykonávají jinou, sebou "významněji" ohodnocovanou profesi. O činnostech učitelky, které odpovědně vykonává v zájmu rozvoje dětské osobnosti jejich potomka, mívají zkreslené představy. Formulovat, pojmenovat, vyjádřit vlastní vykonávanou činnost je předpokladem pro prezentaci své práce ve společnosti. Učitelka mateřské školy by to měla dokázat.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a činnost učitelky
Podle J. Vašutové v souvislosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV) uskutečňují učitelky mateřských škol následující činnosti:
-
využívají kurikulum celostátní úrovně při tvorbě školních, třídních vzdělávacích programů,
-
zprostředkovávají vzdělávací obsah kurikula, který je definován/normován, svěřeným dětem,
-
tvoří vlastní kurikulum na školní a třídní úrovni (Vašutová, 2004, s. 73).
RVP PV byl formulován tak, aby profesní činnosti, které učitelé MŠ vykonávají, umožňovaly rozvoj a vzdělávání každého jednotlivého dítěte v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb (VÚP, 2006, s. 4) a aby prostřednictvím činností učitelky bylo zajištěno důsledné vázání vzdělávání k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických (VÚP, 2006, s. 6).
S přihlédnutím k odborným činnostem požadovanými po učitelce MŠ, jež jsou uvedeny v RVP PV (VÚP, 2006, s. 45), jsme pro učitelku MŠ konkretizovali následující činnosti:
-
pedagogické analyzování věkových potřeb a zájmů dětí,
-
pedagogické analyzování individuálních potřeb a zájmů dětí,
-
profesionální péče dětem v rozsahu jejich analyzovaných potřeb,
-
realizování individuální vzdělávací činnosti směřující cílevědomě k rozvoji dětí, k rozšiřování jejich kompetencí,
-
realizování skupinové vzdělávací činnosti směřující cílevědomě k rozvoji dětí, k rozšiřování jejich kompetencí,
-
samostatné projektování výchovné a vzdělávací činnosti,
-
provádění projektované výchovné a vzdělávací činnosti,
-
hledání vhodných strategií a metod pro individualizované vzdělávání dětí,
-
hledání vhodných strategií a metod pro skupinové vzdělávání dětí,
-
využívání oborových metodik a uplatňování didaktických prvků odpovídajících věku dětí,
-
využívání oborových metodik a uplatňování didaktických prvků odpovídajících individualitě dětí,
-
projektování (plánování) individuální výchovně vzdělávací činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami,
-
provádění projektované individuální výchovně vzdělávací činnosti s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami,
-
provádění evaluačních činností (sledování a posuzování účinnosti vzdělávacího programu, kontrolování a hodnocení výsledků své práce, sledování a hodnocení individuálních pokroků dětí),
-
monitorování, kontrolování a hodnocení podmínek, v nichž se vzdělávání uskutečňuje,
-
uplatňování výsledků evaluace v projektování, plánování,
-
uplatňování výsledků evaluace v procesu dalšího vzdělávání dětí,
-
provádění poradenské činnosti pro rodiče ve věcech výchovy, vzdělávání jejich dětí v rozsahu odpovídajícím pedagogickým kompetencím předškolního pedagoga a MŠ,
-
analyzování vlastních vzdělávacích potřeb,
-
naplňování sebevzdělávacích potřeb činnostmi,
-
evidování názorů, přání a potřeb partnerů ve vzdělávání (rodičů, spolupracovníků), reagování na získané podněty,
-
poznávání aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace dítěte,
-
pravidelné sledování rozvojových i vzdělávacích pokroků dítěte (VÚP, 2006, s. 6).
-
na základě možnosti tvořit vlastní vzdělávací programy pro jim svěřené děti předškolního věku byla dána učitelkám velká odpovědnost za rozvíjení každého konkrétního dítěte. Proto na významu nabývá odpovědné, soustavné poznávání každé jednotlivé dětské osobnosti, sledování jejich potřeb a zájmů. Proces sledování, rozpoznávání, pojmenovávání a formulování poznatelných zájmů a potřeb dítěte by se měl často opakovat, poněvadž jejich rejstřík se mění s vývojem a rozvojem dítěte a také na dítě působícími podněty.
Odpovědné uskutečňování činností učitelkou v zájmu odpovídajícího rozvoje dítěte mnohdy vyžaduje zachovávat určitou posloupnost činností, poněvadž realizace některé činnosti podmiňuje uskutečnění činnosti další, např. činnost realizování individuální a skupinové vzdělávací činnosti by měla být uskutečňována na základě činností provádění projektované výchovné a vzdělávací činnosti. Jiné činnosti jsou formulovány spíše jako principy než činnosti, např. využívat oborových metodik a uplatňovat didaktické prvky odpovídající věku a individualitě dětí (VÚP, 2006, s. 45), formulovat podle nich činnost učitelky MŠ však lze snadno. Avšak všechny konkretizované činnosti by se měly uskutečňovat podle analyzovaných, aktuálních potřeb dětí.
RVP PV a činnosti učitelky s rodiči dětí
Podle dokumentu RVP PV má učitelka vykonávat nejen činnosti s dítětem, ale i činnosti ve vztahu k rodičům a s rodiči. Tušíme je podle následujících zadání učitelce:
-
usilovat o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodiči,
-
umožňovat rodičům přístup za svým dítětem do třídy a účastnit se jeho činností,
-
umožňovat rodičům účastnit se na tvorbě programu školy i na jeho hodnocení,
-
vést s rodiči dítěte průběžný dialog o dítěti, jeho prospívání, rozvoji a učení (VÚP, 2006).
Jedná se jistě o významné činnosti učitelek, jež jsou orientovány k rodičům a jež prezentují filozofii vzájemného vztahu rodič dítěte - učitelka MŠ posledního třicetiletí. Odráží se v nich uznávání prvořadé a nezastupitelné pozice rodiče v životě dítěte. Jakými konkrétními činnostmi však učitelka bude "usilovat o vytváření...", je ponecháno na učitelce. Praktické uplatnění vychází z její osobnosti, vyjevuje individualitu profesních kompetencí, profesní vyzrálost a zrcadlí aktuální podmínky i další činitele.
Co si pod pojmem činnost představují samy učitelky
Uskutečnili jsme výzkumné šetření s cílem identifikovat profesní činnosti reálně vykonávané učitelkou MŠ v současnosti na základě jejich písemného pojmenování vykonávané činnosti. Učitelkám MŠ jsme položili následující otázku: Které profesní činnosti v současnosti vy jako učitelka MŠ skutečně vykonáváte v MŠ, popř. i v jiném prostředí?
Získali jsme data, která svědčí o velmi pestrém profesním životě učitelek MŠ. Získané informace o jejich činnostech předestírají, jak značné, široké a všestranné nároky jsou na ně kladeny. Odrazí se to v rozličných rolích, jež musí plnit, v nichž se musí orientovat, a vypovídá to také o tom, že učitelka při jejich vykonávání musí přecházet z jedné role do druhé. Trefně řečeno: musí být vrátnou, pečovatelkou, cvičitelkou, moderátorkou, administrativní pracovnicí, "zdravuškou", částečně informatikem a dostává se i do dalších rolí.
Výpovědi učitelek jsme rozdělili do tří kategorií. Jednak se jedná o profesní činnosti uvedené a pojmenované učitelkou jako její vlastní činnosti, tyto jsme zařadili do první kategorie činností. Další kategorií jsou profesní činnosti, pro něž učitelka použila pojmenování činnostmi dětí z uspořádání dne dětí. Do…
